Program

Franz Schubert: Smyčcový kvartet č. 10 Es dur, D 87
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 10 Es dur, op. 51, B. 92 „Slovanský“
César Franck: Klavírní kvintet f moll

Do úžasné pohody a vlídného rozpoložení vtáhne Dvořákův desátý smyčcový kvartet všechny, kteří mu naslouchají. Hned prvními takty je skladatel zve k účasti na společném zážitku – jednoznačně pozitivním, ale zároveň hlubokém. Kombinace vřelosti a něhy nezůstává u pouhých melodií, ale vytváří pocit bezpečného zázemí, v němž se lze pustit do lákavých hudebních dobrodružství bez rizika úrazu. Přízvisko „slovanský“ navíc vzbuzuje oprávněnou analogii s tanci, při poslechu desátého kvartetu je opravdu těžké zůstat v klidu sedět. Vynikající Belcea Quartet přispěje provedením Smyčcového kvartetu č. 10 Es dur do exkluzivní koncertní řady Dvořák Collection, která od loňského ročníku festivalu pokračuje v provádění autorova kompletního kvartetního díla. Renomovaný ansámbl, který je doma v Londýně, doplnil dramaturgii hudbou Franze Schuberta a Césara Francka. Vídeňského génia rovněž připomene desátý kvartet, který autor zkomponoval již v šestnácti letech. Belgičana, respektive Francouze Francka naopak jeho vrcholný klavírní kvintet – dílo symfonických rozměrů i mohutnosti.

Interpreti

Belcea Quartet

„Publikum nejvíce ohromil [...] jejich svobodný duch.“

... jak na jaře 2019 napsal deník London Times, tyto hudebníky neomezují tradiční hranice. Dva zakládající členové kvartetu, rumunská houslistka Corina Belcea a polský violista Krzysztof Chorzelski, vnesli v roce 1994 do souboru velmi odlišné umělecké tradice. Těleso následně rozšířili francouzští hudebníci Axel Schacher (housle) a Antoine Lederlin (violoncello).

Složení kvarteta odpovídá i rozsah repertoáru: dosud realizovali souborné nahrávky smyčcových kvartetů Bély Bartóka, Ludwiga van Beethovena, Johannese Brahmse (cena Diapason d'or de l'année 2016) a Benjamina Brittena, přičemž neustále uvádějí nová díla současných skladatelů, jako jsou Joseph Phibbs (2018), Krzysztof Penderecki (2016), Thomas Larcher (2015) a Mark-Anthony Turnage (2014 a 2010).

Další novinka následuje v současné sezóně: francouzský skladatel Guillaume Connesson souboru věnoval svůj nový smyčcový kvartet, který bude ve světové premiéře uveden ve švýcarském Vevey a následovat budou provedení v Kolínské filharmonii, vídeňském Konzerthausu, londýnské Wigmore Hall, v Sibeliově akademii v Helsinkách a v Dunkers Kulturhus Helsingborg. Objednané skladby vznikají ve spolupráci s vlastní nadací souboru, jejímž cílem je neustálé rozšiřování kvartetní literatury a také podpora mladých kvartet prostřednictvím intenzivních kurzů. Tímto způsobem mohou hudebníci předávat dalším generacím zkušenosti, které sami získali jako studenti Amadeus Quartetu a Alban Berg Quartetu.

Kromě jmenovaných souborných nahrávek může kvarteto mj. odkázat na pestrou diskografii se snímky děl Albana Berga, Henriho Dutilleuxe, Wolfganga Amadea Mozarta, Arnolda Schönberga a Franze Schuberta. Mezi nejnovější nahrávky patří šostakovičovské album s jeho 3. smyčcovým kvartetem a Klavírním kvintetem, nahrané ve spolupráci s Piotrem Anderszewským (2018), a smyčcové kvartety Leoše Janáčka v kombinaci s Ligetiho Nočními proměnami (2019). Na jaře 2022 soubor nahrál s Tabeou Zimmermannovou a Jeanem-Guihenem Queyrasem oba Brahmsovy smyčcové sextety.

Provedení všech Beethovenových smyčcových kvartetů ve vídeňském Konzerthausu v roce 2012 vyšlo o dva roky později na DVD u EuroArts a v roce 2015 následovalo vydání nahrávek tří kvartetů Brittenových.

V letech 2017–2020 bylo kvarteto rezidenčním souborem berlínského Sálu Pierra Bouleze, kam se od té doby pravidelně vrací. Od roku 2010 je Belcea Quartet součástí společného kvartetního cyklu ve vídeňském Konzerthausu, od letošní sezony je jejich tamním partnerským souborem Quatuor Ébène.

 

Bertrand Chamayou

Bertrand Chamayou má na svém kontě rozsáhlý klavírní repertoár, při jehož intepretaci uplatňuje obdivuhodnou suverenitu, nadhled a osobitý umělecký přístup. Jeho vystoupení se dlouhodobě vyznačují nevšední vyrovnaností. Pravidelně vystupuje na pódiích, jakými jsou Théâtre des Champs Elysées, Lincolnovo centrum, mnichovský Herkulův sál či londýnská Wigmore Hall. Je zván na významné festivaly včetně newyorské přehlídky Mostly Mozart, Lucernského festivalu, Salcburského festivalu, Mezinárodního festivalu v Edinburghu, Rheingau Musik Festivalu a Beethovenfestu v Bonnu.

V letošní sezoně vystoupí s Orchestrem lipského Gewandhausu a Lorenzem Viottim, s Londýnským symfonickým orchestrem a Françoisem-Xavierem Rothem, se stuttgartským Orchestrem SWR a Bradem Lubmanem, s Královským skotským národním orchestrem a Elim Chanem, s Českou filharmonií a Semyonem Bychkovem a s Orchestre de Paris. Turné s orchestrem Les Siècles a dirigentem Françoisem-Xavierem Rothem ho zavede na významná koncertní pódia po celé Evropě.

Bertrand Chamayou spolupracuje s orchestry jako Rotterdamská filharmonie, Německá komorní filharmonie Brémy, NHK Symphony Orchestra, Seattle Symphony Orchestra, Seoul Philharmonic Orchestra, The Cleveland Orchestra, Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Dánský národní symfonický orchestr či s rozhlasovými symfonickými orchestry ve Frankfurtu nad Mohanem a Kolíně nad Rýnem. Mezi jeho nejvýznamnější vystoupení v poslední době patří úspěšné debuty s Newyorskou filharmonií, Chicagským symfonickým orchestrem, Montrealským symfonickým orchestrem, Pittsburským symfonickým orchestrem, Budapešťským festivalovým orchestrem, Bamberskými symfoniky, Atlantskými symfoniky a Orchestrem lipského Gewandhausu. Chamayou spolupracoval s dirigenty, jako jsou Pierre Boulez, Leonard Slatkin, Sir Neville Marriner, Michel Plasson, Stéphane Denève, Emmanuel Krivine a Andris Nelsons.

Chamayou rovněž pravidelně vystupuje jako komorní hráč. Mezi jeho partnery patří Renaud a Gautier Capuçonovi, Quatuor Ébène, Antoine Tamestit a Sol Gabetta. Po úspěšných vystoupeních v koncertní řadě Lincolnova centra „Great Performers“ a na Velikonočním festivalu v Salcburku se v letošní sezoně představí na recitálech v Norské státní opeře, v neapolském Teatro San Carlo, v SWR Freiburg a se Sol Gabettou ve Filharmonii Essen, v Lucernu, Hannoveru, v drážďanské Semperoper a v Konzerthaus Freiburg.

Bertrand Chamayou má na svém kontě řadu velmi úspěšných nahrávek včetně CD pro společnost Naïve s hudbou Césara Francka, které získalo řadu ocenění. Za nahrávku klavírních koncertů č. 2 a 5 Camilla Saint-Saënse získal za rok 2019 cenu Gramophone „Nahrávka roku“. Jako jediný umělec získal čtyřikrát prestižní francouzskou cenu Victoires de la Musique, má exkluzivní nahrávací smlouvu se společností Warner/Erato a za soubornou nahrávku Ravelova díla pro sólový klavír získal v roce 2016 cenu ECHO Klassik.

Bertrand Chamayou se narodil v Toulouse. Jeho hudebního talentu si brzy povšiml klavírista Jean-François Heisser, který se později stal jeho profesorem na pařížské konzervatoři. Své vzdělání si doplnil u Marie Curcio v Londýně.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.