Winfried Roch: European Fanfare
Christoph von Reitzenstein: Festive Brass Music
Tomaso Albinoni: Koncert C dur (úprava Winfried Roch)
Claude Gervaise: Staré francouzské tance (úprava Winfried Roch)
Manuel de Falla, Petr Iljič Čajkovskij a další: Ballett Classique (úprava Winfried Roch)
Wolfgang Amadeus Mozart: Sarastrova árie „O Isis und Osiris“ z opery Kouzelná flétna (úprava Peter Seitz)
Wolfgang Amadeus Mozart: Árie Královny noci „Der Hölle Rache“ z opery Kouzelná flétna (úprava Peter Seitz)
Leonard Bernstein: Mše (výběr) (úprava Winfried Roch)
Duke Ellington: Echoes of Harlem (úprava Peter Seitz)
Duke Ellington: Solitude (úprava Peter Seitz)
Duke Ellington: It Don’t Mean a Thing (úprava Peter Seitz)
Joseph Kosma: Autumn Leaves (úprava Peter Seitz)
Leonard Bernstein: West Side Story (výběr) (úprava Peter Seitz)
Leonard Bernstein: Somewhere (úprava Winfried Roch)
Absolutní žestě nezní zdaleka tak dobře jako Brassissimo, nemluvě o slovní hříčce ztracené v překladu. Populární německý soubor dechových nástrojů Ensemble Clasique se tentokrát rozkročí mezi Evropou a Amerikou, aby předvedl to nejklasičtější z hudby obou kontinentů. Ušlechtilý, pružný a energický zvuk mistrovsky ovládaných žesťových nástrojů spojí bez problémů árie z Kouzelné flétny včetně virtuózní Královny noci se směsí melodií z romantických baletů a evergreeny Duka Ellingtona či Leonarda Bernsteina. Najednou vyvstane, že Ozvěny Harlemu možná nejsou vůbec tak vzdálené od Albinoniho Koncertu C dur, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vynikající úroveň německých dechařů si kdysi pochvaloval už Hector Berlioz, Ensemble Clasique v této tradici suverénně pokračuje. Kdo chce slyšet entuziasmus balkánských dechovek skloubený s klasickým mistrovstvím a technikou, ten se na tomto koncertu bez kravaty i s ní nesplete.
Dechový sextet Ensemble Classique vznikl roku 1986 v kulturním centru Bad Wörishofen v Německu. Od svého velkolepého debutu na Šlesvicko-holštýnském hudebním festivalu v roce 1989 soubor podnikl koncertní turné do nejvýznamnějších hudebních center po celém světě. Během koncertů na slavných hudebních festivalech – jak na Šlesvicko-holštýnském hudebním festivalu, tak na Mezinárodním festivalu v Salcburku nebo na četných open-air koncertech, vystoupeních na hradech a v kostelích, televizních přenosech nebo jiných hudebních akcích – soubor své publikum ohromuje výjimečným smyslem pro styl a strhující muzikalitou.
Jedinečný homogenní zvuk, technické mistrovství a vynikající hudební cit učinily z Ensemble Classique jeden z nejznámějších, nejoblíbenějších a mezinárodně nejuznávanějších dechových souborů současnosti. Výjimečné postavení tělesa na hudební scéně podtrhují exkluzivní nahrávky u Sony Classical a Universal Classics.
Profesionalita jednotlivých hudebníků a jejich virtuózní sólistické kvality přinášejí výsledek v podobě jedinečného, nezaměnitelného, homogenního zvuku, který se opírá o četná aranžmá sólového trombonisty Petera Seitze a o skladby bývalého uměleckého ředitele souboru Winfrieda Rocha.
Jako hudební velvyslanec Rotary International zkomponoval Winfried Roch skladbu „Fanfare Rotary International“, kterou věnoval prezidentovi této organizace Paulu V. C. Costovi za jeho úsilí o ochranu ohrožených deštných pralesů. První provedení této fanfáry se uskutečnilo roku 1991 v Mexico City.
V duchu výroku Leonarda Bernsteina „Hrajme hudbu jako přátelé“ vyzařuje ansámbl na jevišti neodolatelnou přitažlivost. Publikum nejvíce miluje ty hudebníky, kteří nehrají pro sebe, ale pro posluchače. Právě to je důvodem zvláštního kouzla, jímž žesťové sexteto Ensemble Classique působí na jakémkoli pódiu.
Členy Ensemble Classique obléká pánská módní značka Roy Robson a soubor hraje výhradně s použitím náustků od J. Kliera.
zdroj: CCM Classic Concerts Management GmbH
foto © Gregor Hohenberg
Sedmipatrový funkcionalistický dům vznikl po vzoru německého Werkbundu jako administrativní a výstavní centrum Svazu československého průmyslu, který mimo jiné plnil důležitou funkci organizátora aktivit reprezentujících československá díla u nás i v zahraničí. Svaz pověřil návrhem domu architekta Oldřicha Starého, který patřil k předním teoretikům funkcionalismu a byl předsedou Klubu architektů a šéfredaktorem odborného časopisu Stavba. Návrh domu vznikl roce 1934 a stavba byla dokončena v roce 1938. Velký sál v suterénu, kde teď působí Divadlo X10, byl schválen jako biograf se 718 sedadly, ale byl využíván jako výstavní sál pro akce a výstavy uměleckého průmyslu pořádané Svazem čs. díla. Na vytváření obsahové náplně se podílelo mnoho významných osobností jako například Josef Gočár, Rudolf Stockar, malíři a grafici František Kysela nebo Vratislav Hugo Brunner.
