Do seriózního ansámblu se vkrádá lehkost, vážné umění obchází duch zábavy. Když se na pódiu sejde tak skvělá kapela jako Philharmonix, přestává záležet na tom, jestli hraje originální skladby nebo úpravy klasiky. Najednou zní stejně dobře písnička od Stinga, Chopinovo preludium i australská lidovka. Kapela Queen skládá poctu Janáčkovi, Liška Bystrouška se ohlíží po měsíčku na nebi hlubokém, Beethoven swinguje a temperament argentinského tanga si rozumí s energií rumunské divočiny. Philharmonix na svých koncertech propojují nejen žánry a kontinenty, ale také členy Vídeňských a Berlínských filharmoniků, k nimž se tentokrát přidá i český houslový virtuóz Josef Špaček. Jejich společné vystoupení orámuje předávání Ceny Antonína Dvořáka. Skladatele, pro nějž hudba neměla žádné hranice a dokázal s její pomocí získat celý svět. V koncertu Philharmonix s Josefem Špačkem jako by se mu celý svět přišel poklonit na oplátku. 

Laureát 2026

Pavel Haas Quartet

Pavel Haas Quartet patří mezi jedno z předních světových komorních těles. Soubor vystupuje v nejvýznačnějších světových koncertních sálech a za své nahrávky získal již pět ocenění Gramophone Awards a řadu dalších významných cen. V roce 2022 jej časopis BBC Music Magazine zařadil mezi 10 největších smyčcových kvartet všech dob.

Soubor pravidelně koncertuje v prestižních koncertních sálech, jako je Concertgebouw a Muziekgebouw v Amsterdamu, NCPA v Beijingu, Filharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Queen's Hall v Edinburghu, Elbphilharmonie v Hamburgu, Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie v Luxembourgu, Carnegie Hall v New Yorku, Théâtre de la Ville v Paříži, Accademia di Santa Cecilia v Římě, LG Arts Centre v Soulu, Musikverein ve Vídni, Tonhalle v Zürichu aj.

V koncertní sezoně 2024/2025 se Pavel Haas Quartet opět vrací do slavné Carnegie Hall či londýnské Wigmore Hall. Soubor absolvuje v první půlce sezony evropské turné, v jehož rámci navštíví Rakousko, Německo, Belgii a Velkou Británii. Rok 2024 zakončí turné po Spojených státech amerických. V České republice opět potěší publikum několika koncerty v rámci festivalu Dvořákova Praha, kde je soubor od září 2022 rezidenčním umělcem a kurátorem komorních koncertů včetně programování všech Dvořákových smyčcových kvartetů a komorní tvorby během tří sezon.

Pavel Haas Quartet nahrává exkluzivně pro Supraphon. Jejich nejnovější nahrávka Brahms Viola and Piano Quintets (2O22) s Borisem Giltburgem a jejich bývalým členem Pavlem Niklem sklidila velmi pozitivní kritiky. Za předchozí album Shostakovich String Quartets (2019) obdrželi cenu Classic Prague Awards za nahrávku roku a týdeník The Times ji označil za jednu ze 100 nejlepších nahrávek roku.

Soubor obdržel svých pět ocenění Gramophone Awards za nahrávky Dvořáka, Smetany, Schuberta, Janáčka a Haase a také za Dvořákovy smyčcové kvartety č. 12 „Americký“ a č. 13, za které získali i ocenění Gramophone Recording, tj. nahrávky roku 2011. Mezi další ocenění souboru patří BBC Music Magazine Awards a Diapason d’Or de l’Année v roce 2010 za nahrávku Prokofjevových smyčcových kvartetů č. 1 a č. 2.

Od vítězství v soutěži Paola Borcianiho v Itálii v roce 2005 patří mezi další významné události začátku jejich kariéry nominace na ECHO Rising Stars v roce 2007, účast v programu BBC New Generation Artists v letech 2007–2009 a stipendium speciálního souboru Borletti-Buitoni Trust, které jim bylo uděleno v roce 2010.

Pavel Haas Quartet založila v roce 2002 Veronika Jarůšková s violistou Pavlem Niklem, který byl jeho členem až do roku 2016 a je stálým hostem souboru při interpretaci smyčcových kvintetů. Členové uskupení Pavel Haas Quartet studovali u legendárního violisty Smetanova kvarteta Milana Škampy. Soubor nese jméno českého skladatele Pavla Haase (1899–1944), Janáčkova nejnadějnějšího žáka, který byl v roce 1941 nacisty vězněn v terezínském ghettu a o tři roky později umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Jeho hudební odkaz zahrnuje tři skvostné smyčcové kvartety.

zdroj: artevisio

Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější a nejuznávanější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Profiluje se jako virtuos se širokým záběrem napříč styly a repertoárem, na kterém prokazuje svou “udivující artikulaci a atletičnost” (The Scotsman), nebo “bujnost a pikantnost tónu” (The Telegraph).

Mezi vrcholy sezóny 2025-26 patří debuty s Pittsburským symfonickým orchestrem a Petrem Popelkou, Londýnským filharmonickým orchestrem a Edwardem Gardnerem, Symfonickým orchestrem NHK a Jakubem Hrůšou, Hongkongskou filharmonií a Anjou Bihlmaier, stejně jako návraty ke Konzerthausorchester Berlín s Joannou Mallwitz, Bamberským symfonikům s Aurelem Dawidiukem, Německým rozhlasovým orchestrem (Deutsche Radio Philharmonie) a Kevinovi Johnu Eduseimu, Nizozemskému rozhlasovému filharmonickému orchestru a Stephanovi Ziliasovi nebo České filharmonii s Thomasem Adèsem.

V loňské sezóně úspěšně debutoval s Chicagským symfonickým orchestrem a Jakubem Hrůšou. ("V Andante Špaček přednesl půvabné hlavní téma s okouzlující něhou a sladkostí tónu, která připomněla Suka, jeho slavného předchůdce.“), s Atlantským symfonickým orchestrem a Nathalií Stutzmann, Nizozemským rozhlasovým orchestrem a Tomášem Netopilem nebo Orchestrem lipského Gewandhausu s dirigentem Andrew Manzem. Byl rezidenčním umělcem haagského Residentie Orchestra s Anjou Bihlmaier a Junem Märklem. Vrátil se také na prestižní podia festivalu ve Verbieru, kde přednesl houslový koncert Samuela Barbera.

Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef Špaček i komorní hudbě, je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě, Americe a Asii a hudebním partnerem špičkových umělců. S cellistou Timotheem Gavriilidis-Petrinem a pianistou George Xiaoyuan Fu tvoří mezinárodní Trio Zimbalist. Trio pravidelně koncertuje ve Spojených státech a Evropě. Jejich první album, které obsahuje klavírní tria Weinberga, Auerbach a Dvořáka, získalo vysoké uznání od mezinárodního tisku — včetně ocenění Editor’s Choice magazínu Gramophone v březnu 2024. Album bylo popsáno jako „zázračně svěží“, „nápadité“ a „vynalézavé“.

Je spoluzakladatelem a uměleckým šéfem Troja Festivalu – každoroční 5-denní série komorních koncertů na magických místech pražské Troji.

V posledních dvou letech vydal Supraphon vysoce cceněné nahrávky houslových koncertů Bohuslava Martinů se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Petrem Popelkou. Koncert pro housle, klavír a orchestr, společně mj. s Martinů houslovou sonátou č. 3 či Stravinského Divertimentem na albech nahrál s klavíristou Miroslavem Sekerou BBC Music Magazine hodnotil: "Špaček a Sekera jsou virtuózní v úvodní větě a hledající v Adagiu. V jejich Scherzu je zvláštní pikantnost a všechny tyto prvky se spojují ve finále, kde Špačkův houslový tón září vyrovnaností."

Předchozími nahrávkami pro vydavatelství Supraphon jsou album Paths s violoncellistou Tomášem Jamníkem, dále jeho vysoce hodnocená nahrávka houslových koncertů Dvořáka a Janáčka, spojená se Sukovou Fantazií, jež zachytil s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka a recitálové album se skladbami pro housle a klavír B. Smetany, L. Janáčka a S. Prokofjeva s klavíristou Miroslavem Sekerou.

Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Po devíti sezónách na pozici koncertního mistra České filharmonie se od sezóny 2019-2020 plně věnuje sólové dráze a s Českou filharmonií nadále spolupracuje z pozice rezidentního umělce.

Josef Špaček hraje na housle “LeBrun; Bouthillard” Guarneri del Gesù cca. 1732 zapůjčené od anonymního sponzora.

zdroj: agentura Makropulos

foto © Andrej Grilc

Philharmonix, nebo jak si sami říkají The Vienna Berlin Music Club, vznikl z iniciativy členů Berlínské a Vídeňské filharmonie a umožňuje hudebníkům hrát vše, po čem kdy toužili. Jejich poznávacím znamením jsou brilantní aranžmá, mimořádná virtuozita a především nezměrná radost ze společného muzicírování, která během pár vteřin strhne i publikum.

Ve svých vynikajících úpravách sahají nejen po klasických dílech, ale i po popu, jazzu, swingu, folkloru, klezmeru a slavných melodiích z hollywoodských filmů. Z každé skladby dovedou vytáhnout dosud neslyšené, originální prvky a s mistrovským citem propojují to, co by se jinak nikdy nepotkalo. Ne všechno, co hrají, je klasika – ale všechno má hudební úroveň té nejvyšší třídy.

Jejich hudba vychází ze zvukové estetiky a tradic špičkových orchestrů, ve kterých sami působí: Thilo Fechner (viola), Daniel Ottensamer (klarinet) a Ödön Rácz (kontrabas) hrají s Vídeňskou filharmonií, zatímco Stephan Koncz (violoncello) a Noah Bendix-Balgley (housle) jsou členy Berlínské filharmonie. Skupinu doplňují výjimeční sólisté Christoph Traxler (klavír) a Sebastian Gürtler (housle), který spolu se Stephanem Konczem zastává roli hlavního skladatele a aranžéra souboru. Jejich motto zní:

„Mysl se musí radovat, srdce jásat a noha podupávat.“

Soubor exkluzivně nahrává pro Deutsche Grammophon a vydal už tři alba: The Vienna Berlin Music Club Vol. I (2018), Vol. II (2019) a Vol. III (2022). Za své debutové album získali v roce 2018 cenu OPUS KLASSIK. „Klasická hudba bez hranic“ – těžko bychom našli trefnější označení pro to, co Philharmonix představují. Hudební erudice všech členů se neukazuje jako překážka, ale jako inspirativní vstupenka k novým posluchačským zážitkům.

Philharmonix pravidelně vystupují ve významných koncertních sálech po celé Evropě včetně Wiener Konzerthaus, kde mají ve Velkém sále již po několik sezon vlastní abonentní cyklus. Dalšími místy jejich koncertů jsou Berlínská filharmonie, Tonhalle Düsseldorf, Kulturpalast Dresden, Philharmonie Essen, Philharmonie Luxembourg a Labská filharmonie v Hamburku.

zdroj: Konzertdirektion Schmid

Španělský sál je s rozměry 47 x 24 metrů největším slavnostním prostorem Pražského hradu a nachází se v severním křídle Nového královského paláce. Vznikl na počátku 17. století za vlády Rudolfa II., jeho bohatá štuková výzdoba patří mezi nejvyspělejší projevy manýrismu v Čechách před vypuknutím třicetileté války.