Program

W. A. Mozart: Don Giovanni, předehra k opeře, K. 527

W. A. Mozart: Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll, K. 466

Antonín Dvořák: Slovanské tance, I. řada, op. 46, B. 83

Rozloučení s Dvořákovou Prahou bude mít charakter opravdového grand finale. Své síly při něm spojí rezidenční festivalový orchestr Česká filharmonie a rezidenční umělec Dvořákovy Prahy Sir András Schiff. Ten se představí nejen jako klavírista, ale pro někoho možná trochu překvapivě také v roli dirigenta. Kdo však zná jeho kreace v čele orchestru Capella Andrea Barca (kryptogram Schiffova jména), nemůže být zaskočen a ví, že skutečně je na co se těšit. Vrcholné i oblíbené kompozice Wolfganga Amadea Mozarta a Antonína Dvořáka se tak zalesknou ve špičkovém podání svrchovaných interpretů.

Brány k Mozartově hudbě dvakrát otevřou dramatické akordy d moll. Poprvé to bude v předehře k opeře Don Giovanni, jejíž světová premiéra ve Stavovském divadle dává Praze dodnes fantastickou mozartovskou auru. Osudově znějící orchestr v d moll zahájí i nádherný klavírní koncert, který snad ještě více připomene, že Mozartovu hudbu ani ve vážných chvílích neopouští strhující energie.

Úplný závěr festivalu bude patřit první řadě Slovanských tanců, které působí dojmem, jako by je Dvořák napsal jen tak mimochodem ve chvíli velké radosti. Nádherně vypracované skladby skrývají pod spontánním povrchem dílo mistra, který si v hudbě může dovolit prakticky cokoliv. Mimochodem toto provedení společně s provedením II. řady Slovanských tanců v podání Bamberských symfoniků s Jakubem Hrůšou bude neuvěřitelně prvním provedením tohoto Dvořákova díla v orchestrální podobě v historii festivalu. I tato skutečnost podtrhuje rezidenční roli obou orchestrů i Sira Schiffa v rámci festivalu Dvořákova Praha 2021.

Interpreti

Sir András Schiff

András Schiff patří dlouhodobě k nejzářivějším hvězdám klavírního nebe. Maďarský rodák žijící převážně v Basileji a Florencii je všeobecně považován především za vynikajícího tlumočníka děl období vrcholného baroka, klasicismu a romantismu, avšak jeho rozsáhlý repertoár sahá až k hudbě 20. století. Ve velké oblibě má českou hudbu: pro vydavatelství ECM mj. nahrál podstatnou část klavírního díla Leoše Janáčka, často interpretuje komorní skladby Antonína Dvořáka a rovněž inicioval a finančním darem podpořil vydání faksimile rukopisu Dvořákova Klavírního koncertu g moll. Schiff pravidelně vystupuje na všech významných světových pódiích, na svém kontě má rozsáhlou diskografii zahrnující komplety Mozartových Beethovenových a Schubertových klavírních sonát, na prestižních hudebních školách vede mistrovské kurzy, s úspěchem se věnuje i dirigování. Za svou uměleckou činnost získal nespočet ocenění včetně Grammy, Gramophone Award a Řádu britského impéria.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.