Gustav Mahler: Symfonie č. 7
Tento koncert je snahou o rekonstrukci premiéry Symfonie č. 7 Gustava Mahlera z roku 1908. Pravda, z budov a pavilonů postavených tehdy k Jubilejní výstavě již nezbylo skoro nic, přetrvala však síla hudby. V areálu pražského výstaviště se tehdy konala úspěšná premiéra, kterou pod taktovkou autora provedly spojené orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze. Právě jeho členové po poválečném odsunu z Československa položili v Bavorsku základy dnešních Bamberských symfoniků.
Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory představovala událost, která od května do října zaměstnala českou veřejnost i tehdejší média. Velkolepá akce ukazovala české země jako industriální srdce rakouské monarchie s důrazem na českou kulturu. Součástí výstavy přitom byla celá africká vesnice včetně původních obyvatel nebo klouzačka, o níž donekonečna žertovaly dobové humoristické časopisy. To vše je pryč. Spojení českého a německého orchestru pod taktovkou světoobčana Mahlera však dodnes připomíná, že Praha si může dělat reálné nároky na označení „srdce Evropy“. Dnešní Česká filharmonie, Bamberští symfonikové, dirigent Jakub Hrůša i Mahlerova Sedmá symfonie patří nejen na místo původní premiéry jako open air koncert. Díky historickým souvislostem je tento koncert stěžejním příspěvkem k Roku české hudby v jeho nejširších souvislostech, které se střetávají v kulturním centru uprostřed sjednocené Evropy.
19.00 otevření areálu koncertu pro návštěvníky
19.40 promítání dokumentu Mahler’s Universe - Symphony No. 7
20.15 začátek koncertu
Před vstupem do areálu se na infopanelech můžete seznámit s detaily projektu Spojeni Mahlerem. Součástí projekce na hlavním pódiu budou i záběry Národního filmového archivu z konání Jubilejní výstavy z roku 1908, na které poprvé zazněla Symfonie č. 7 Gustava Mahlera.
Open air koncert se koná v areálu Výstaviště Praha v Holešovicích v prostoru před Průmyslovým palácem. Na místě bude přehledný plánek s navigací do jednotlivých sekcí a k dispozici bude všem návštěvníkům také pořadatelská služba festivalu. V případě příchodu diváka méně než 5 min před začátkem koncertu si pořadatel vyhrazuje právo na jeho usazení na nejbližší volné místo tak, aby nebyl narušen začátek či průběh koncertu.
Více informací o koncertu najdete na spojenimahlerem.cz.
Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.
Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.
Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.
Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.
Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.
Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.
K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.
Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.
Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.
Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.
Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.
Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.
zdroj: Česká filharmonie
Bamberští symfonikové jsou jediným světově proslulým orchestrem, který nesídlí v rušné metropoli. Téměř desetina místních obyvatel si předplácí některý z jeho pěti abonentních koncertních cyklů, v mnoha případech již desítky let. „Magnetický účinek“ orchestru se však projevuje především v zahraničí: orchestr vyváží do světa svůj charakteristicky temný, avšak zároveň i vřelý zvuk a hudební ozvěnu svého města již od roku 1946. S téměř 7 500 koncerty ve více než 500 městech a 63 zemích se stal kulturním vyslancem Bavorska i celého Německa. Na pozvání renomovaných koncertních sálů a festivalů těleso pravidelně koncertuje i v zámoří, například v USA, Jižní Americe, či v Japonsku a Číně. Bamberští symfonikové proto své poslání stručně charakterizují sloganem „Rozezníváme celý svět“.
Díky okolnostem svého zrodu představují Bamberští symfonikové zrcadlo německých dějin: roku 1946 se v Bamberku setkali bývalí členové pražské Německé filharmonie s dalšími kolegy, kteří museli v důsledku válečných a poválečných událostí rovněž opustit svou vlast. Rodokmen původního pražského orchestru lze vysledovat až do 18. století, takže kořeny tělesa sahají až k Mahlerovi a Mozartovi. Od roku 2004 nese orchestr čestný titul Bavorská státní filharmonie a jeho činnost je z podstatné části financována Svobodným státem Bavorsko.
Od roku 1946 stáli v čele orchestru postupně čtyři šéfdirigenti: Joseph Keilberth, James Loughran, Horst Stein a Jonathan Nott, a umělecký ředitel Eugen Jochum. Díky osobnosti Jakuba Hrůši, který od roku 2016 působí jako pátý šéfdirigent tělesa, byl více než 75 let po založení orchestru opět obnoven most mezi historickými kořeny Bamberských symfoniků a současností. Pravidelně vystupují také se svými čestnými dirigenty Herbertem Blomstedtem a Christophem Eschenbachem, stejně jako s dalšími předními dirigenty, jako jsou Manfred Honeck, Andris Nelsons a Lahav Shani.
K celosvětovému renomé Bamberských symfoniků nemalou měrou přispěly také nesčetné koncertní přenosy ve spolupráci s Bavorským rozhlasem, stejně jako rozsáhlá nahrávací činnost pro rozhlas, na gramofonové desky a CD. V roce 2019 orchestr prolomil nové hranice snímkem Smetanovy Mé vlasti s využitím technologie direct-to-disc, při němž je záznam pořízen přímo na nosič bez dodatečných digitálních úprav, čímž vzniká jedinečný zvukový obraz. Nahrávka Mahlerovy Čtvrté symfonie (2020, Accentus Music) byla na konci roku 2021 oceněna Výroční cenou německých gramofonových kritiků. Následovala souborná nahrávka všech tří verzí Čtvrté symfonie Antona Brucknera – tento dosud ojedinělý počin získal ocenění International Classical Music Award 2022. Následně orchestr obdržel také cenu ICMA 2023 za nahrávku První symfonie Hanse Rotta (2022; Deutsche Grammophon). V nedávné době Bamberští symfonikové dokončili cyklus čtyř dvojalb s Brahmsovými a Dvořákovými symfoniemi (2018–2022; TUDOR). Dvě z těchto CD získala v listopadu 2022 od časopisu BBC Music Magazine ocenění Nahrávka měsíce.
Při této vzájemné umělecké spolupráci je velký důraz kladen rovněž na dramaturgickou náplň koncertů, jak o tom svědčí ocenění německého svazu hudebních vydavatelů za nejlepší koncertní program z jara 2018. V roce 2020 orchestr obdržel Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2021 byla vydána audiokniha (Accentus Music), která prostřednictvím hudby vypravuje jedinečnou historii Bamberských symfoniků od Mozartových pražských pobytů až po současnost.
Počínaje rokem 2022 si Bamberští symfonikové stanovili cíl koncertovat a cestovat způsobem šetrnějším ke klimatu, např. používat dopravní prostředky poháněné alternativními zdroji energie. Při větších zájezdech do zahraničí se snaží optimalizovat cestovní trasy, stále častěji zůstávají v jedné zemi nebo v jednom městě delší dobu, např. za účelem rezidenčních vystoupení či realizace vzdělávacích projektů s místními interprety. Finanční podporou ekologických projektů, včetně těch v místech konání koncertů, se orchestr snaží kompenzovat většinu emisí CO2 vyprodukovaných při cestách.
zdroj: Bamberger Symphoniker
Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.
Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.
Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.
Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.
Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.
zdroj: Bamberger Symphoniker
Výstaviště Praha, které se nachází na Praze 7, je historickým volnočasovým areálem. Tento areál vznikl oddělením části parku Královské obory během Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 k oslavě 100. výročí první Průmyslové výstavy z roku 1791. Právě zde byla poprvé v českých zemích použita architektura s montovanou železnou konstrukcí. Palác byl dokončen za deset měsíců v roce 1891, přestože bylo v té době výstaviště postiženo povodní a těžkými mrazy. Tato stavba je významnou uměleckou i technickou památkou a slouží k výstavám, festivalům a dalším kulturním a zábavním akcím. Od února 2022 probíhá v areálu rekonstrukce a dostavba budov.
