Smuteční symfonii Asrael začal Josef Suk tvořit pod dojmem úmrtí svého tchána Antonína Dvořáka, v průběhu práce však zemřela i Sukova manželka a Dvořákova dcera Otilka. Velkému dílu plnému mužného a rozlehlého smutku dal jméno islámský či hebrejský anděl smrti, nevysloveným kmotrem Asraela jako by byl Gustav Mahler. Sukovo vrcholné symfonické dílo je stejně omamné a filozofující, nevnucuje posluchačům zoufalství, ale pobízí je k přemýšlení o nezvratnosti osudu a také o věčnosti. Asrael je symfonie, ve které se obrovský osobní smutek přetavil do mistrovského díla, opravdového milníku v české symfonické tvorbě a rovnocenné součásti špičkové světové tvorby začátku dvacátého století. Dirigent Jakub Hrůša a Česká filharmonie provedou Asraela z kritické edice, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Bärenreiter. Ta vychází nejen ze Sukova rukopisu, ale také z jeho korektur, které později inicioval Václav Talich. V první části programu zazní Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena, jehož sólový part provede vynikající houslista Jan Mráček.

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.

Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.

Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.

Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.

K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.

Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.

Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.

Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.

Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.

zdroj: Česká filharmonie

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.

Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.

Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.

Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.

Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři a již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina po boku Josefa Suka. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v Soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, o tři roky později vyhrál mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Od roku 2015 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje po celém světě a spolupracuje s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Maxim Vengerov, James Judd, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev.

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.