Smuteční symfonii Asrael začal Josef Suk tvořit pod dojmem úmrtí svého tchána Antonína Dvořáka, v průběhu práce však zemřela i Sukova manželka a Dvořákova dcera Otilka. Velkému dílu plnému mužného a rozlehlého smutku dal jméno islámský či hebrejský anděl smrti, nevysloveným kmotrem Asraela jako by byl Gustav Mahler. Sukovo vrcholné symfonické dílo je stejně omamné a filozofující, nevnucuje posluchačům zoufalství, ale pobízí je k přemýšlení o nezvratnosti osudu a také o věčnosti. Asrael je symfonie, ve které se obrovský osobní smutek přetavil do mistrovského díla, opravdového milníku v české symfonické tvorbě a rovnocenné součásti špičkové světové tvorby začátku dvacátého století. Dirigent Jakub Hrůša a Česká filharmonie provedou Asraela z kritické edice, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Bärenreiter. Ta vychází nejen ze Sukova rukopisu, ale také z jeho korektur, které později inicioval Václav Talich. V první části programu zazní Houslový koncert D dur Ludwiga van Beethovena, jehož sólový part provede vynikající houslista Jan Mráček.

Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. Jako 127letá byla v roce 2022 nominovaná časopisem Gramophone na titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 ve světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.

Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 je Rokem české hudby, připomínaným každých deset let a letos věnovaným především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomene sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby je „dvořákovský festival“, souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii.

V celé historii orchestru se prolínají dva důležité rysy: propagace českých skladatelů a víra v sílu hudby měnit životy. Již od 20. let 20. století byl Václav Talich (šéfdirigent 1919–1941) průkopníkem koncertů pro dělníky, mládež a dobrovolné organizace. Tato filozofie je živá i dnes.

Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin. Kromě každoroční edukační výměny s Královskou hudební akademií v Londýně uspořádala Česká filharmonie sedm benefičních koncertů, které byly živě přenášeny ve formátu 4K mezinárodnímu publiku a získaly finanční prostředky pro nemocnice, charitativní organizace a zdravotníky.

Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.

Rezidenčním umělcem letošní sezony je Sir András Schiff, jehož vystoupení zahrnují dvojrole klavíristy a dirigenta na festivalu Dvořákova Praha a s Komorním orchestrem České filharmonie v rámci koncertů Českého spolku pro komorní hudbu. Schiff dále zahraje jako sólista pod taktovkou Semjona Byčkova na abonentních koncertech v Praze a na turné ve Vídni, Hamburku a Mnichově.

zdroj: Česká filharmonie

Jakub Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a Orchestru dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Od podzimu 2025 se ujme funkce hudebního ředitele Královské opery Covent Garden v Londýně.

Jako hostující dirigent často vystupuje s nejvýznamnějšími světovými orchestry, například s Berlínskou, Vídeňskou, Mnichovskou a Newyorskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Symfonickým orchestrem NHK, Chicagským a Bostonským symfonickým orchestrem, orchestry Lipského Gewandhausu a Lucernského festivalu, s Royal Concertgebouw, Mahlerovým komorním orchestrem a Clevelandským orchestrem, Orchestre Philharmonique de Radio France, Staatskapelle Dresden, Orchestre de Paris a curyšským Tonhalle Orchester.

Řídil operní inscenace ve Vídeňské státní opeře, Královské opeře, Pařížské národní opeře, Curyšské opeře a na festivalu v Glyndebourne. V roce 2022 debutoval na Salcburském festivalu s novou inscenací Káti Kabanové.

Za nahrávky s Bamberskými symfoniky získal řadu ocenění: v roce 2023 cenu ICMA za První symfonii Hanse Rotta, o rok dříve tutéž cenu za Brucknerovu Čtvrtou symfonii, dále Výroční cenu německých gramofonových kritiků za Mahlerovu Čtvrtou symfonii a cenu BBC Music Magazine Award za klavírní koncerty Dvořáka a Martinů s Ivo Kahánkem. Snímek houslových koncertů Bohuslava Martinů s Frankem Peterem Zimmermannem pak získal nominace na ceny Gramophone a BBC Music Magazine Award.

Jakub Hrůša studoval na pražské Akademii múzických umění, kde mezi jeho pedagogy patřil Jiří Bělohlávek. Je prezidentem sdružení International Martinů Circle a společnosti The Dvořák Society. Byl inauguračním laureátem Ceny Sira Charlese Mackerrase a v roce 2020 mu Akademie klasické hudby udělila Cenu Antonína Dvořáka. V témže roce spolu s Bamberskými symfoniky získal Bavorskou státní cenu za hudbu. V roce 2023 bylo Jakubu Hrůšovi uděleno čestné členství Královské hudební akademie v Londýně.

zdroj: Bamberger Symphoniker

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři a již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina po boku Josefa Suka. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v Soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu, o tři roky později vyhrál mezinárodní soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Od roku 2015 zastává post koncertního mistra České filharmonie. Jako sólista vystupuje po celém světě a spolupracuje s věhlasnými dirigenty, jakými jsou např. Maxim Vengerov, James Judd, Jac van Steen či Vladimir Fedosejev.

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.