• Domů
  • Program
  • Česká filharmonie, Petr Altrichter, Lukáš Vondráček

Program

Antonín Dvořák: Písně milostné, op. 83, B. 160 (inst. Jiří Teml)

Antonín Dvořák: Česká suita, op. 39, B. 93

Sergej Rachmaninov: Klavírní koncert č. 2 c moll, op. 18

Záznam závěrečného koncertu můžete zhlédnout na našem YouTube kanálu ZDE.

 

Tímto koncertem jsme úspěšně završili 13. ročník festivalu, který přes všechny obtíže způsobené pandemií koronaviru proběhl takřka v úplnosti. I přes programovou změnu, kterou si vynutila zdravotní indispozice některých členů Pražského filharmonického sboru, zanechal koncert v přítomných posluchačích nezapomenutelný dojem. S intimními Milostnými písněmi Antonína Dvořáka v instrumentaci Jiřího Temla a v niterném podání Kateřiny Kněžíkové, s komorně laděnou Dvořákovou Českou suitou a extaticky „symfonizujícím“ provedením Rachmaninovova 2. klavírního koncertu v interpretaci jedinečného Lukáše Vondráčka u klavíru prožilo publikum nádherný večer.

 

Děkujeme České filharmonii a sólistům večera, že nám umožnili podělit se o tento zážitek. Věříme, že závěrečná exploze nadšení posluchačů vyjadřuje naději, že se za rok na festivalu sejdeme za lepších podmínek, než byly ty, které provázely letošní festivalový ročník.

Interpreti

Česká filharmonie

Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. Jako 127letá byla v roce 2022 nominovaná časopisem Gramophone na titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 ve světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.

Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 je Rokem české hudby, připomínaným každých deset let a letos věnovaným především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomene sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby je „dvořákovský festival“, souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii.

V celé historii orchestru se prolínají dva důležité rysy: propagace českých skladatelů a víra v sílu hudby měnit životy. Již od 20. let 20. století byl Václav Talich (šéfdirigent 1919–1941) průkopníkem koncertů pro dělníky, mládež a dobrovolné organizace. Tato filozofie je živá i dnes.

Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin. Kromě každoroční edukační výměny s Královskou hudební akademií v Londýně uspořádala Česká filharmonie sedm benefičních koncertů, které byly živě přenášeny ve formátu 4K mezinárodnímu publiku a získaly finanční prostředky pro nemocnice, charitativní organizace a zdravotníky.

Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.

Rezidenčním umělcem letošní sezony je Sir András Schiff, jehož vystoupení zahrnují dvojrole klavíristy a dirigenta na festivalu Dvořákova Praha a s Komorním orchestrem České filharmonie v rámci koncertů Českého spolku pro komorní hudbu. Schiff dále zahraje jako sólista pod taktovkou Semjona Byčkova na abonentních koncertech v Praze a na turné ve Vídni, Hamburku a Mnichově.

zdroj: Česká filharmonie

Petr Altrichter

Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.

Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)

Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.

Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.

Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.

Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.

V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.

Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.

S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.

Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.

Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.

Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.

Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.

Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.

Zdroj: Petr Altrichter

Lukáš Vondráček

Lukáš Vondráček se stal roku 2016 suverénním vítězem Velké ceny na Mezinárodní klavírní soutěži královny Alžběty. V sezoně 2023/24 se v rámci turné Bamberských symfoniků a Jakuba Hrůši představí v Bostonu a rovněž se vrátí ke spolupráci se svými dlouholetými uměleckými partnery, jako jsou Česká filharmonie, West Australian Symphony Orchestra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Po nedávných vystoupeních na Flanderském festivalu, festivalu Le Piano Symphonique a Mezinárodním festivalu Weiwuying na Tchaj-wanu ho recitálová angažmá zavedou na varšavskou přehlídku Chopin a jeho Evropa a Piano Loop ve Splitu.

Lukáš Vondráček v uplynulém desetiletí procestoval celý svět a spolupracoval s předními orchestry, k nimž patří Philadelphia a Sydney Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Drážďanská filharmonie, Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, Philharmonia Orchestra, Filharmonie Oslo a Nizozemská filharmonie. Vystupoval s věhlasnými dirigenty, jakými jsou Paavo Järvi, Gianandrea Noseda, Jakub Hrůša, Yannick Nézet-Séguin, Marin Alsop, Christoph Eschenbach, Pietari Inkinen, Vasilij Petrenko, Anu Tali, Stéphane Denève a mnoho dalších.

Recitály ho zavedly do hamburské Elbphilharmonie, Flagey v Bruselu, lipského Gewandhausu, vídeňského Konzerthausu, Concertgebouw v Amsterdamu a na renomované festivaly − Menuhin Festival Gstaad, PianoEspoo ve Finsku, Pražské jaro a Klavírní festival v Lille.

Lukáš Vondráček poprvé veřejně vystoupil ve svých čtyřech letech. Jako patnáctiletý roku 2002 debutoval s Českou filharmonií pod vedením Vladimira Ashkenazyho a hned v dalším roce následovalo velké turné po Spojených státech. Vondráčkova přirozená, přesvědčivá muzikálnost stejně jako suverénní technika mu již dlouho vynášejí statut nadaného a vyzrálého hudebníka. Celosvětového uznání dosáhl díky mnoha mezinárodním oceněním, především prvním cenám na mezinárodních klavírních soutěžích v Hilton Head a San Marinu a na mezinárodní klavírní soutěži Unisa v Pretorii v Jihoafrické republice, jakož i díky Zvláštní ceně poroty Raymonda E. Bucka na mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburn 2009.

Po ukončení studia na Hudební akademii v Katovicích a Vídeňské konzervatoři získal Lukáš Vondráček umělecký diplom na bostonské New England Conservatory, kterou pod vedením Hung-Kuan Chena absolvoval s vyznamenáním roku 2012.

zdroj: Harrison Parott

Kateřina Kněžíková

Sopranistka Kateřina Kněžíková je jednou z nejvýraznějších domácích osobností na poli operního i koncertního repertoáru. V roce 2018 získala cenu Classic Prague Awards za nejlepší komorní výkon a Cenu Thálie 2019 za mimořádný jevištní výkon. Od roku 2006 je stálou členkou Opery Národního divadla, kde vystupuje v inscenacích Carmen, Jakobín, Kouzelná flétna či Figarova svatba. Hostuje i na dalších českých a zahraničních operních scénách (NDM v Ostravě, SND v Bratislavě, Theatre de Caen, Opéra Royal de Versailles, Theatre Royal de La Monnaie v Bruselu, Opéra de Dijon). Spolupracuje s významnými dirigenty (P. Domingo, M. Honeck, J. Hrůša, T. Netopil, R. Ticciati, E. Villaume) a hudebními tělesy (BBC Symphony orchestra, Bamberger Symphoniker, Collegium 1704, Česká filharmonie, DSO Berlin). Podílela se na vzniku řady nahrávek pro Harmonia Mundi, Decca, Supraphon, Radioservis a Mezzo.

Svatopluk Sem

Český barytonista Svatopluk Sem vystudoval Konzervatoř České Budějovice. Je pravidelným hostem nejvýznamnějších českých operních scén, mj. Národního divadla v Praze, Divadla J. K. Tyla v Plzni, Národního divadla v Brně nebo Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Věnuje se také koncertnímu repertoáru, s nímž kromě České republiky vystupuje na mnoha zahraničních koncertních pódiích (Japonsko, Dánsko, Jižní Korea, Rakousko, Španělsko, Německo, Rusko, Anglie), kde dosud spolupracoval s renomovanými dirigentskými osobnostmi včetně Jiřího Bělohlávka, Heiko Mathiase Förstera či Tomáše Netopila. Podílel se na realizaci nahrávky Smetanovy Prodané nevěsty s BBC Symphony Orchestra pod taktovkou Jiřího Bělohlávka pro nahrávací společnost Harmonia Mundi a účinkoval v dokumentu BBC Rolando meets Don Giovanni, kde vystoupil společně s Rolandem Villazónem v titulní roli Dona Giovanniho. Je častým hostem prestižních festivalů jako BBC Proms, Dvořákova Praha, Opern Air Gars am Kampf v Rakousku, Pražské jaro, nebo Smetanova Litomyšl.

Pražský filharmonický sbor

Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 90. sezoně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jméno sboru však rezonuje na předních příčkách i v zahraničí. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru hlavní sbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Sbormistrovské duo doplňuje Lukáš Kozubík.

Pod vedením Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce uznávaného partnera významných orchestrů. Na domácí scéně dlouhodobě spolupracuje především s Českou filharmonií a na vlastních sborových koncertech se pojí s orchestrem PKF – Prague Philharmonia. Ve světovém měřítku mezi jeho hudební partnery patří například Berlínští a Essenští filharmonici, Vídeňští symfonikové, Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu Hamburk nebo Izraelská filharmonie.

Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Semjon Byčkov, Jakub Hrůša, sir Simon Rattle, Daniel Harding, Zubin Mehta nebo Christoph Eschenbach. Také se pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Prague Sounds. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele.

V letošní sezoně se sbor představí na třech vlastních sborových koncertech. Jejich dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru a cappella či s instrumentálním doprovodem. Tradičně vystoupí na koncertech pořádaných pražskými orchestry, ale vyrazí například i do Ostravy. Zahraniční cesty povedou do Drážďan, Baden-Badenu, Hamburku a Bregenzu.

Kromě běžné koncertní činnosti se Pražský filharmonický sbor věnuje vzdělávacím projektům. Pro malé posluchače připravuje cyklus edukativních koncertů, a to jak ve školní verzi, tak i pro rodiny s dětmi. Jejich program klade důraz na zábavnou formu a aktivní zapojení dětí. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii Pražského filharmonického sboru, díky níž si mohou mladí zpěváci vyzkoušet praxi v profesionálním tělesu, podílet se na velkých hudebních projektech a získat zkušenosti ze spoluprací s předními umělci.

Hlasové kvality sboru dokazuje mimo jiné i bohatý archiv nahrávek, který se každou sezonou rozrůstá. Diskografie obsahuje alba vydaná u společností Pentatone, Decca Classics, Sony Classical nebo Supraphon. Pražský filharmonický sbor získal za natáčecí činnost i několik ocenění, konkrétně od britských časopisů Gramophone a BBC Music Magazine nebo prestižní cenu Diapason d’Or de l’Annèe. První gramofonová nahrávka vznikla v roce 1952 s dirigentem Václavem Talichem a nesla Dvořákovo oratorium Stabat Mater, mezi poslední vydané CD z roku 2023 se řadí Mahlerova Symfonie č. 2 s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem a vlastní album sboru Stravinskij, Janáček, Bartók: Village Stories.

Pražský filharmonický sbor je držitelem ceny Classic Prague Award 2018 za Nejlepší vokální koncert, Ceny České televize – Klasika roku a v roce 2022 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka za mimořádné umělecké zásluhy, propagaci a popularizaci české hudby.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

Lukáš Kozubík

Lukáš Kozubík je sbormistrem Pražského filharmonického sboru a šéfsbormistrem Sboru Národního divadla v Praze. Hostoval v mnoha českých i slovenských operních domech ve spolupráci s předními orchestry.

S Pražským filharmonickým sborem nastudoval díla Antonína Dvořáka, Francise Poulenca, Alexandra Skrjabina nebo Richarda Wagnera. Smetanovu Litomyšl okouzlil Carmina Burana a pro švýcarský St. Galler Festspiele se sborem připravil Schmidtovu operu Notre Dame. Díky svému vřelému a lidskému přístupu se kromě klasických koncertů zaměřuje na vzdělávací projekty a nově vznikající sérii rodinných koncertů.

Dirigování sboru absolvoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením Lubomíra Mátla. Vystudoval také operní zpěv na Janáčkově konzervatoři a Institutu pro umělecká studia na Ostravské univerzitě. Během studií začal spolupracovat s řadou koncertních sborů, jako je Mátlův akademický sbor, pěvecký sbor Lumír Brno, soubory Musica conspirata Brno, Ansámbl Forte nebo Chorus Ostrava. Pestrá umělecká aktivita zavedla Kozubíka na pozice asistenta dirigenta, sbormistra a korepetitora Komorní opery JAMU. Zasedl v porotě několika sborových soutěží. Ve výčtu svých bohatých zkušeností má desítky operních inscenací, které připravoval nejen na domácí scéně, ale i pro festivaly v Maďarsku, Polsku a Německu. Věnuje se také kantátové a oratorní tvorbě.

Při svém dlouhodobém působení na Slovensku tíhnul zejména k opeře. V letech 2012–2021 byl Lukáš Kozubík sbormistrem opery Státního divadla v Košicích. Tam také založil a umělecky vedl Dětské operní studio SD Košice. Jako pedagog na místní konzervatoři založil operní studio a školní sbor. Pravidelně spolupracoval se Státní Filharmonií Košice, Státním komorním orchestrem Žilina, či komorním smyčcovým orchestrem Musica Iuvenalis.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.