Letošní provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále svatého Víta bude neopominutelnou součástí připomínky 1100. výročí Ludmiliny smrti 15. září 921, kdy byla zavražděna na hradě Tetín. Osobnost svaté Ludmily patří k nejvýznamnějším českým svatým spolu se svým vnukem, svatým Václavem. Svatá Ludmila byla manželkou knížete Bořivoje a hrála klíčovou úlohu v přijetí křtu rodem Přemyslovců. Dvořák a jeho libretista Jaroslav Vrchlický v monumentálním díle dramaticky vykreslili zničení pohanských model, sňatek Ludmily s prvním historicky doloženým Přemyslovcem a svátost křtu, který jim na Velehradě udělil biskup Metoděj. S Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem se v katedrále svatého Víta zkoncentrují ta nejlepší kolektivní tělesa, kterými česká hudba v současnosti disponuje. Přispějí k důstojným oslavám světice, které bude odpoledne věnována také mše celebrovaná kardinálem Dominikem Dukou v bazilice svatého Jiří. Koncert je součástí celotýdenních oslav, které vyvrcholí na Tetíně. A tyto oslavy si bez provedení nejvýznamnějšího vokálně instrumentálního díla spojeného s tímto tématem nelze představit.

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.

Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.

Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.

Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.

K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.

Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.

Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.

Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.

Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.

zdroj: Česká filharmonie

Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.

Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)

Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.

Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.

Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.

Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.

V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.

Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.

S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.

Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.

Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.

Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.

Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.

Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.

Zdroj: Petr Altrichter

Mezzosopranistka Jana Hrochová je absolventkou Pražské konzervatoře. Od roku 2000 je sólistkou Opery Národního divadla v Brně, kde ztvárnila role Carmen, Laury (La Gioconda), Káči (Čert a Káča), Rosiny (Lazebník sevillský), Suzuki (Madama Butterfly), Lišáka (Liška Bystrouška), Varvary (Káťa Kabanová) a mnoho dalších. Hostuje také na řadě dalších českých scén včetně pražského Národního divadla či v německém Freiburgu. Za své výkony byla opakovaně oceněna diváckou cenou DIVA. Její bohatá koncertní činnost jí přinesla spolupráci se špičkovými dirigenty (Jiří Bělohlávek, Serge Baudo, Manfred Honeck, Jakub Hrůša) a orchestry (BBC Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Česká filharmonie). V roce 2011 zpívala altové sólo v Requiem Antonína Dvořáka na státním pohřbu Václava Havla, v letech 2011–2018 natočila 5 CD písní Bohuslava Martinů pro vydavatelství Naxos, roku 2016 debutovala na festivalu Proms za doprovodu BBC Symphony Orchestra v londýnské Royal Albert Hall.

Slovenský basista Gustáv Beláček studoval zpěv na VŠMU v Bratislavě pod vedením prof. Evy Blahové a vzdělání si doplnil u věhlasných osobností Ileany Cotrubas, Carla Bergonziho či Helmuta Rillinga. Je držitelem řady ocenění včetně absolutního vítězství v Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (1993) a italské ceny GABARDI za interpretaci Mozarta a Rossiniho (2008). Kromě Slovenského národního divadla vystupuje na mnoha evropských hudebních scénách (Ženeva, Brusel, Štrasburk, Paříž, Drážďany, Düsseldorf, Mnichov, Verona, Florencie, Kodaň), ale také v USA, Kanadě, Japonsku, Argentině a Izraeli. Věnuje se rovněž koncertnímu repertoáru, s nímž vystoupil mj. v Londýně, Amsterdamu a Salcburku. Spolupracoval s věhlasnými dirigenty, mezi něž patří Charles Mackerras, Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Mariss Jansons, Kurt Masur a Seiji Ozawa. Pořídil řadu nahrávek pro vydavatelství Supraphon, Naxos, Harmonia Mundi, Brilliant Classics, BR-klassik, Arthaus aj. Podílel se na nahrávce Dvořákova Requiem pro label Delos s dirigentem Zdeňkem Mácalem, která roku 2000 získala americkou Grammy.

Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 91. sezoně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jeho jméno však rezonuje na předních příčkách i v zahraničí. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru hlavní sbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Druhým sbormistrem, který těleso připravuje a vede, je Lukáš Kozubík.

Pod vedením Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce uznávaného partnera významných orchestrů. Na domácí scéně dlouhodobě spolupracuje především s Českou filharmonií a na vlastních sborových koncertech se pojí s orchestrem Prague Philharmonia. Ve světovém měřítku mezi jeho hudební partnery patří například Berlínští filharmonici, Vídeňští symfonikové, Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu Hamburk nebo Hongkongský filharmonický orchestr.

Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Christoph Eschenbach, Semyon Bychkov, Jakub Hrůša nebo Sir Simon Rattle. Sbor se pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Dny Bohuslava Martinů. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele, kam zavítá i letos.

V 91. sezoně čekají Pražský filharmonický sbor další zajímavé spolupráce se světovými dirigentskými osobnostmi, ať už je to Zubin Mehta, Antonio Pappano, nebo Giovanni Antonini.

Vedle běžné koncertní činnosti se Pražský filharmonický sbor věnuje vzdělávacím projektům. Pro malé posluchače připravuje cyklus edukativních koncertů, a to jak ve školní verzi, tak i pro rodiny s dětmi. Jejich program klade důraz na zábavnou formu a aktivní zapojení dětí. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené, díky níž si mohou mladí zpěváci vyzkoušet praxi v profesionálním tělesu, podílet se na velkých hudebních projektech a získat zkušenosti ze spoluprací s předními umělci.

Hlasové kvality sboru dokazuje mimo jiné i bohatý archiv nahrávek, který se každou sezonou rozrůstá. Diskografie obsahuje alba vydaná u společností Pentatone, Decca Classics, Sony Classical nebo Supraphon. Pražský filharmonický sbor získal za natáčecí činnost i několik ocenění, konkrétně od britských časopisů Gramophone a BBC Music Magazine nebo prestižní cenu Diapason d’Or de l’Annèe. První gramofonová nahrávka vznikla v roce 1952 s dirigentem Václavem Talichem a nesla Dvořákovo oratorium Stabat Mater, mezi poslední vydané CD z roku 2023 se řadí Mahlerova Symfonie č. 2 s Českou filharmonií a Semyonem Bychkovem a vlastní album sboru Stravinskij, Janáček, Bartók: Village Stories.

Pražský filharmonický sbor je držitelem ceny Classic Prague Award 2018 za Nejlepší vokální koncert, Ceny České televize – Klasika roku a v roce 2022 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka za mimořádné umělecké zásluhy, propagaci a popularizaci české hudby. Album Village Stories získalo v květnu 2024 ocenění CHOC de Classica.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

foto © Petr Chodura

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V korunní komoře kaple sv. Václava jsou uloženy české korunovační klenoty.