Letošní provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila v katedrále svatého Víta bude neopominutelnou součástí připomínky 1100. výročí Ludmiliny smrti 15. září 921, kdy byla zavražděna na hradě Tetín. Osobnost svaté Ludmily patří k nejvýznamnějším českým svatým spolu se svým vnukem, svatým Václavem. Svatá Ludmila byla manželkou knížete Bořivoje a hrála klíčovou úlohu v přijetí křtu rodem Přemyslovců. Dvořák a jeho libretista Jaroslav Vrchlický v monumentálním díle dramaticky vykreslili zničení pohanských model, sňatek Ludmily s prvním historicky doloženým Přemyslovcem a svátost křtu, který jim na Velehradě udělil biskup Metoděj. S Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem se v katedrále svatého Víta zkoncentrují ta nejlepší kolektivní tělesa, kterými česká hudba v současnosti disponuje. Přispějí k důstojným oslavám světice, které bude odpoledne věnována také mše celebrovaná kardinálem Dominikem Dukou v bazilice svatého Jiří. Koncert je součástí celotýdenních oslav, které vyvrcholí na Tetíně. A tyto oslavy si bez provedení nejvýznamnějšího vokálně instrumentálního díla spojeného s tímto tématem nelze představit.

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone ocenil titulem Orchestr roku 2024, se v sezoně 2025|2026 představí v nejprestižnějších koncertních sálech východní Asie – na Tchaj-wanu, v Japonsku a Jižní Koreji – a také na významných pódiích v Německu, Itálii, Rakousku, Lucembursku a Belgii. Na domácí scéně vystoupí v pražském Rudolfinu i na předních českých festivalech, včetně Pražského jara, Dvořákovy Prahy a Smetanovy Litomyšle. Mezi další zahraniční angažmá patří festivaly v Grafeneggu, Bad Kissingenu a Festival George Enesca v Bukurešti.

Svou 130. sezonu zahájí Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova dvěma programy, které vzdávají hold skladatelům zásadním pro jeho uměleckou dráhu. Zazní díla Petra Iljiče Čajkovského, jehož hudbou Byčkov odstartoval své působení u orchestru, a Dmitrije Šostakoviče, jehož 50. výročí úmrtí si letos připomíná celý hudební svět. Oba programy doplní skladby pro klavír – Ravelův Klavírní koncert a Straussova Burleska.

Dále Česká filharmonie pod taktovkou Semjona Byčkova uvede Mendelssohnovu Symfonii č. 4, Stravinského Pulcinellu a Svěcení jara, Mahlerovy Písně o mrtvých dětech a instrumentální koncerty Edwarda Elgara, Johannesa Brahmse a Bryce Dessnera, který v této sezoně působí jako rezidenční skladatel. V listopadu se Byčkov ujme také Prokofjevova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 se sólistou Jevgenijem Kissinem, rezidenčním umělcem České filharmonie. Kissin v rámci své rezidence přednese i sólový recitál.

Rok 2024 byl Rokem české hudby a zároveň 200. výročím narození Bedřicha Smetany. Česká filharmonie si toto jubileum připomněla pod vedením Semjona Byčkova novou nahrávkou Mé vlasti pro vydavatelství Pentatone. Album, nominované na cenu BBC Music Magazine 2025, následovalo 2CD s Dvořákovými Symfoniemi č. 7, 8 a 9. Rok české hudby vyvrcholil třídenní rezidencí České filharmonie v Carnegie Hall, o níž The New York Times napsaly, že první český orchestr je „nestárnoucí skvost… a vynikající nositel českého hudebního odkazu“. V roce 2025 oslaví Česká filharmonie 150. výročí premiéry symfonické básně Vltava ze Smetanova cyklu Má vlast koncerty v Praze a ve východní Asii.

V této sezoně vystoupí Česká filharmonie také pod vedením svých dvou hlavních hostujících dirigentů, Simona Rattla a Jakuba Hrůši. Simon Rattle v prosinci povede Českou filharmonii a členky Pražského filharmonického sboru v programu zahrnujícím hudbu Debussyho, Messiaena a Mahlera. Zároveň bude dirigovat Českou studentskou filharmonii ve skladbách Berlioze, Lutosławského a Beethovena. V říjnu vydá label Pentatone jeho nahrávku Dvořákových Slovanských tanců. Jakub Hrůša uvede díla Sibelia, Brittena a českou premiéru skladby Bryce Dessnera St. Carolyn by the Sea pro dvě elektrické kytary a orchestr. Nadále se Hrůša bude věnovat skladbám Josefa Suka včetně jejich nahrávání.

Česká studentská filharmonie každoročně spolupracuje s dirigenty, kteří vystupují s Českou filharmonií. V této sezoně ji kromě Simona Rattla povede také Giovanni Antonini, který připraví Beethovenovu Symfonii č. 4. Antonini patří k řadě významných dirigentů, jež Česká filharmonie pozvala ke spolupráci ve své 130. sezoně. Dalšími hostujícími dirigenty jsou Dalia Stasevska, Antonio Pappano, Cristian Măcelaru, David Robertson, Petr Popelka a Thomas Ades, který povede program věnovaný stému výročí narození Pierra Bouleze. Významné výročí připomene koncert k oslavě sametové revoluce, kde zazní Mahlerova Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru pod taktovkou Zubina Mehty.

Vedle rezidenčního umělce Jevgenije Kissina se mezi sólisty této sezony zařadí Mao Fujita, Barbara Hannigan, Amihai Grosz, Fleur Barron a Anastasia Kobekina, kteří s Českou filharmonií vystoupí v Praze poprvé. Na domácích i zahraničních pódiích se k orchestru vrátí Magdalena Kožená, Josef Špaček, Seong-Jin Cho, Víkingur Ólafsson, Augustin Hadelich, Sol Gabetta a Nicola Benedetti.

Historie České filharmonie je stejně pozoruhodná jako její sídlo v srdci Evropy a odráží proměny české kultury i významné dějinné události. Po celou dobu své existence zůstává orchestr věrný dvěma základním principům: podpoře české hudby a přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve 20. letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace – myšlenku, která zůstává aktuální dodnes.

Na jeho odkaz navazují vzdělávací a sociální projekty České filharmonie, mezi něž patří Česká studentská filharmonie, Orchestrální akademie či Cena Jiřího Bělohlávka pro mladé umělce. Dlouhodobě se orchestr věnuje i spolupráci s více než 400 školami a prostřednictvím hudebního programu pod vedením Idy Kelarové pomáhá romským komunitám objevit vlastní hlas.

První koncert České filharmonie, která se později stala jedním z prvních orchestrů systematicky propagujících tvorbu Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka, byl věnován výhradně hudbě Antonína Dvořáka, který jej sám dirigoval. Díla zavedených i mladých českých skladatelů zůstávají i nadále klíčovou součástí repertoáru.

Na počátku svého působení u České filharmonie inicioval Semjon Byčkov objednávky nových děl od 14 českých i zahraničních skladatelů, mezi nimiž jsou Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich. Česká filharmonie je zároveň uznávána pro svůj mimořádný vztah k hudbě Petra Iljiče Čajkovského, Johannesa Brahmse a Gustava Mahlera, který ji v roce 1908 osobně dirigoval při premiéře své Symfonie č. 7. Pod vedením Semjona Byčkova nyní orchestr dokončuje natáčení kompletního cyklu Mahlerových symfonií, které naposledy nahrál před 40 lety s Václavem Neumannem. Nový komplet vyjde u vydavatelství Pentatone na jaře 2026.

zdroj: Česká filharmonie

Petr Altrichetr je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby.

Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, ,Debrecen…)

Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besanconu. Na základě tohoto ocenění se stal dirigentem asistentem Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat.

Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem Pražských symfoniků a v roce 1990 pak jejich šéfdirigentem. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních koncertů uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty ( Isabelle van Keulen, Radek Baborák a další.. ), kteří jsou nyní součástí světových koncertních pódií.

Od roku 1993 byl hudebním ředitelem Jihoněmecké filharmonie Kostnice, s tímto orchestrem pravidelně koncertoval v Tonhahlle Curych a v KKL Lucern a podnikl turné do Švýcarska a Itálie.

Svůj debut ve Velké Británii absolvoval Petr Altrichter s orchestrem Pražských symfoniků na festivalu v Edinburghu v roce 1993, londýnský debut pak s Anglickým komorním orchestrem krátce nato. V roce 1997 byl jmenován hlavním dirigentem Liverpoolské královské filharmonie poté, co v orchestru v předešlé sezóně s velkým úspěchem hostoval. S tímto orchestrem také vystoupil v roce 2000 na BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall a natočil několik vysoce ceněných nahrávek pro vlastní label tělesa -RLPO Live.

V roce 2001 byl Altrichter pozván do čela Filharmonie Brno, kde setrval dalších sedm let a vrátil se tak k orchestru, se kterým byl spjat od studií a se kterým jako pravidelný host spolupracuje doposud.

Je také pravidelným hostem České filharmonie, se kterou má stálý umělecký kontakt od svých asistentských začátků, Pražských symfoniků, Filharmonie Brno a Slovenské filharmonie, se kterou natočil vřele přijatá a ceněná CD s repertoárem Antonína Dvořáka.

S Českou filharmonií podnikl v minulých letech turné po Evropě i Asii a na festivalu Dvořákova Praha s ní vystupuje také pravidelně. V české republice spolupracuje se všemi předními orchestry. O sezóny 2018/2019 je stálým hostujícím dirigentem Sovenské filharmonie, se kterou ho pojí také dlouholetá spolupráce.

Jako host řídil význačné světové orchestry jako japonský NHK Symphony Orchestra , Berlin Symphony Orchestra, ve Velké Britániii rovněž spolupracoval s BBC Symphony , Royal Scottish National Orchestra, BBC Scottish Symphony a London Philharmonic Orchestra.

Dále hostoval v Bruckner Orchester Linz, Varšavské filharmonii, Krakovské filharmonii, SWF orchestru v Baden-Badenu, Lotyšském národním orchestru v Rize, Orquesta Filarmonica de Gran Canaria, Orchestre Philharmonique du Luxembourg, Netherlands Philharmonic, Stavanger Symmphony , Norrkopings Symphonieorchester, Royal Danish Orchestra Copenhagen, Odense Symphony Orchestra a dalších.

Je častým hostem festivalu Pražské jaro, Janáčkův máj Ostrava, festivalu Smetanova Litomyšl, Brněnský podzim a Bratislavské hudební slavnosti.

Hostoval na velkých festivalech v Salcburku, Edinburghu, Avignonu , Aténách, Cheltenhamu, Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Lucernu, , Vídni, Seville, Palermu a dalších.

Těžištěm repertoáru Petra Altrichtera je česká hudba – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů, ruská hudba – především Dimitrij Šostakovič, dále hudba Gustava Mahlera a Antona Brucknera. Významní světoví sólisté a interpreti (Garrick Ohlsson, John Lill, Tabea Zimmermann…) oceňují jeho pohotovost v orchestrálních doprovodech a vyhledávají spolupráci s ním.

Zdroj: Petr Altrichter

Mezzosopranistka Jana Hrochová je absolventkou Pražské konzervatoře. Od roku 2000 je sólistkou Opery Národního divadla v Brně, kde ztvárnila role Carmen, Laury (La Gioconda), Káči (Čert a Káča), Rosiny (Lazebník sevillský), Suzuki (Madama Butterfly), Lišáka (Liška Bystrouška), Varvary (Káťa Kabanová) a mnoho dalších. Hostuje také na řadě dalších českých scén včetně pražského Národního divadla či v německém Freiburgu. Za své výkony byla opakovaně oceněna diváckou cenou DIVA. Její bohatá koncertní činnost jí přinesla spolupráci se špičkovými dirigenty (Jiří Bělohlávek, Serge Baudo, Manfred Honeck, Jakub Hrůša) a orchestry (BBC Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Česká filharmonie). V roce 2011 zpívala altové sólo v Requiem Antonína Dvořáka na státním pohřbu Václava Havla, v letech 2011–2018 natočila 5 CD písní Bohuslava Martinů pro vydavatelství Naxos, roku 2016 debutovala na festivalu Proms za doprovodu BBC Symphony Orchestra v londýnské Royal Albert Hall.

Slovenský basista Gustáv Beláček studoval zpěv na VŠMU v Bratislavě pod vedením prof. Evy Blahové a vzdělání si doplnil u věhlasných osobností Ileany Cotrubas, Carla Bergonziho či Helmuta Rillinga. Je držitelem řady ocenění včetně absolutního vítězství v Mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech (1993) a italské ceny GABARDI za interpretaci Mozarta a Rossiniho (2008). Kromě Slovenského národního divadla vystupuje na mnoha evropských hudebních scénách (Ženeva, Brusel, Štrasburk, Paříž, Drážďany, Düsseldorf, Mnichov, Verona, Florencie, Kodaň), ale také v USA, Kanadě, Japonsku, Argentině a Izraeli. Věnuje se rovněž koncertnímu repertoáru, s nímž vystoupil mj. v Londýně, Amsterdamu a Salcburku. Spolupracoval s věhlasnými dirigenty, mezi něž patří Charles Mackerras, Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Mariss Jansons, Kurt Masur a Seiji Ozawa. Pořídil řadu nahrávek pro vydavatelství Supraphon, Naxos, Harmonia Mundi, Brilliant Classics, BR-klassik, Arthaus aj. Podílel se na nahrávce Dvořákova Requiem pro label Delos s dirigentem Zdeňkem Mácalem, která roku 2000 získala americkou Grammy.

Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 91. sezoně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jeho jméno však rezonuje na předních příčkách i v zahraničí. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru hlavní sbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Druhým sbormistrem, který těleso připravuje a vede, je Lukáš Kozubík.

Pod vedením Lukáše Vasilka si sbor vybudoval pozici vysoce uznávaného partnera významných orchestrů. Na domácí scéně dlouhodobě spolupracuje především s Českou filharmonií a na vlastních sborových koncertech se pojí s orchestrem Prague Philharmonia. Ve světovém měřítku mezi jeho hudební partnery patří například Berlínští filharmonici, Vídeňští symfonikové, Symfonický orchestr Severoněmeckého rozhlasu Hamburk nebo Hongkongský filharmonický orchestr.

Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Christoph Eschenbach, Semyon Bychkov, Jakub Hrůša nebo Sir Simon Rattle. Sbor se pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Dny Bohuslava Martinů. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele, kam zavítá i letos.

V 91. sezoně čekají Pražský filharmonický sbor další zajímavé spolupráce se světovými dirigentskými osobnostmi, ať už je to Zubin Mehta, Antonio Pappano, nebo Giovanni Antonini.

Vedle běžné koncertní činnosti se Pražský filharmonický sbor věnuje vzdělávacím projektům. Pro malé posluchače připravuje cyklus edukativních koncertů, a to jak ve školní verzi, tak i pro rodiny s dětmi. Jejich program klade důraz na zábavnou formu a aktivní zapojení dětí. Pro studenty pěveckých oborů organizuje Akademii Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené, díky níž si mohou mladí zpěváci vyzkoušet praxi v profesionálním tělesu, podílet se na velkých hudebních projektech a získat zkušenosti ze spoluprací s předními umělci.

Hlasové kvality sboru dokazuje mimo jiné i bohatý archiv nahrávek, který se každou sezonou rozrůstá. Diskografie obsahuje alba vydaná u společností Pentatone, Decca Classics, Sony Classical nebo Supraphon. Pražský filharmonický sbor získal za natáčecí činnost i několik ocenění, konkrétně od britských časopisů Gramophone a BBC Music Magazine nebo prestižní cenu Diapason d’Or de l’Annèe. První gramofonová nahrávka vznikla v roce 1952 s dirigentem Václavem Talichem a nesla Dvořákovo oratorium Stabat Mater, mezi poslední vydané CD z roku 2023 se řadí Mahlerova Symfonie č. 2 s Českou filharmonií a Semyonem Bychkovem a vlastní album sboru Stravinskij, Janáček, Bartók: Village Stories.

Pražský filharmonický sbor je držitelem ceny Classic Prague Award 2018 za Nejlepší vokální koncert, Ceny České televize – Klasika roku a v roce 2022 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka za mimořádné umělecké zásluhy, propagaci a popularizaci české hudby. Album Village Stories získalo v květnu 2024 ocenění CHOC de Classica.

zdroj: Pražský filharmonický sbor

foto © Petr Chodura

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V korunní komoře kaple sv. Václava jsou uloženy české korunovační klenoty.