• Domů
  • Program
  • Česká filharmonie, Semyon Bychkov, Václav Petr

Program

Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104, B. 191

Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa", op. 95, B. 178

Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie jsou erbovní díla Antonína Dvořáka, která zároveň ohraničují jeho takřka tříletý pobyt v USA. Na jeho počátku stojí Novosvětská – první skladba, kterou Dvořák v Americe dokončil a nechal z ní vytrysknout opojení silnými podněty, které na něj v „novém světě“ zapůsobily. Duch písní Afroameričanů i původních obyvatel Ameriky vdechl novou atmosféru Dvořákovu kompozičnímu mistrovství, které se projevilo v neobyčejně vyváženém spojení lyrických vln s přívaly nespoutané energie. Violoncellový koncert h moll je naopak dílem, kterým se Dvořák se svým pobytem v Americe loučil. Jakkoliv byl prvotní inspirací violoncellový koncert amerického skladatele Victora Herberta, Dvořák vytvořil osobité dílo naplněné pronikavou melancholií a steskem po rodině i blízkých lidech v Čechách. Violoncello využívá všech barev své barytonové polohy, aby vyzpívalo mužný smutek člověka, který při vší touze po domově neupadá do sentimentu ani pasivní rezignace. 

 

Zahájení festivalu se ujme Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semyonem Bychkovem a violoncellistou Václavem Petrem.

 

 Vánoce s Dvořákovou Prahou  číst

 David Mareček: Česká filharmonie očima ředitele číst

Interpreti

Česká filharmonie

Svůj první koncert odehrála Česká filharmonie 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu pod vedením Antonína Dvořáka a s jeho skladbami na programu. Jako 127letá byla v roce 2022 nominovaná časopisem Gramophone na titul „Orchestr roku“. Největší devizou, pro kterou je ve světě oceňována, je nenapodobitelná interpretace děl českých skladatelů a zvláštní vztah k hudbě Brahmse, Čajkovského a Mahlera, který orchestr dirigoval v roce 1908 ve světové premiéře své 7. symfonie. V současné době nahrává kompletní cyklus Mahlerových symfonií s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem pro vydavatelství Pentatone.

Historie České filharmonie je mimořádná a hrdá také díky poloze v samém srdci Evropy a politické historii České republiky, pro kterou se stala silným symbolem Smetanova Má vlast. Rok 2024 je Rokem české hudby, připomínaným každých deset let a letos věnovaným především dvoustému výročí Smetanova narození. To si Česká filharmonie připomene sérií koncertů na festivalu Smetanova Litomyšl, včetně vzácného koncertního provedení jeho opery Libuše pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši. Příspěvkem České filharmonie a Semjona Byčkova k Roku české hudby je „dvořákovský festival“, souborné provedení tří předeher, instrumentálních koncertů a posledních tří symfonií Antonína Dvořáka jak v Praze, tak na turné po Jižní Koreji, Japonsku, Španělsku, Rakousku, Německu, Belgii a Francii.

V celé historii orchestru se prolínají dva důležité rysy: propagace českých skladatelů a víra v sílu hudby měnit životy. Již od 20. let 20. století byl Václav Talich (šéfdirigent 1919–1941) průkopníkem koncertů pro dělníky, mládež a dobrovolné organizace. Tato filozofie je živá i dnes.

Vedle České studentské filharmonie, Orchestrální akademie a Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky se komplexní vzdělávací strategie věnuje více než 400 školám, které přivádějí do Rudolfina všechny věkové kategorie – některé cestují až čtyři hodiny – aby si vyslechly koncerty a zúčastnily se workshopů. Inspirativní hudební a písňový program pod vedením zpěvačky Idy Kelarové pro rozsáhlé romské komunity v České republice a na Slovensku pomohl najít hlas řadě dětí ze sociálně vyloučených rodin. Kromě každoroční edukační výměny s Královskou hudební akademií v Londýně uspořádala Česká filharmonie sedm benefičních koncertů, které byly živě přenášeny ve formátu 4K mezinárodnímu publiku a získaly finanční prostředky pro nemocnice, charitativní organizace a zdravotníky.

Dalším těžištěm repertoáru orchestru – propagujícího mimo jiné tvorbu Martinů a Janáčka – jsou skladby etablovaných i soudobých českých autorů. Na podnět Semjona Byčkova na začátku jeho prvního funkčního období obdrželo objednávku děl pro Českou filharmonii devět českých a pět zahraničních skladatelů – Detlev Glanert, Julian Anderson, Thomas Larcher, Bryce Dessner a Thierry Escaich.

Rezidenčním umělcem letošní sezony je Sir András Schiff, jehož vystoupení zahrnují dvojrole klavíristy a dirigenta na festivalu Dvořákova Praha a s Komorním orchestrem České filharmonie v rámci koncertů Českého spolku pro komorní hudbu. Schiff dále zahraje jako sólista pod taktovkou Semjona Byčkova na abonentních koncertech v Praze a na turné ve Vídni, Hamburku a Mnichově.

zdroj: Česká filharmonie

Semyon Bychkov

Semyon Bychkov patří k nejžádanějším dirigentům současnosti. Je vyhledáván pro jasný interpretační názor na prováděné dílo a důraz na krásu zvuku. Narodil se roku 1952 v tehdejším Leningradu, kde také vystudoval konzervatoř. Po emigraci ze Sovětského svazu do Spojených států v 70. letech si brzy získal vynikající mezinárodní renomé. Dlouhodobě spolupracuje s nejlepšími světovými orchestry, jako jsou Vídeňská, Berlínská a Mnichovská filharmonie, Orchestr lipského Gewandhausu, Londýnský symfonický orchestr, Newyorská filharmonie aj. Intenzivně se věnuje také operní hudbě – diriguje mj. v Metropolitní opeře v New Yorku, ve Vídeňské státní opeře, v madridském Teatro Real, milánské La Scale a v Národní pařížské opeře, v nichž nastudoval množství titulů od Mozartova Dona Giovanniho až po Straussovu Elektru. Bohatá je také jeho diskografie. Vysoce ceněné jsou zejména jeho vynikající nahrávky Verdiho Requiem a Wagnerova Lohengrina nebo komplet Brahmsových symfonií. Od sezony 2018/2019 je šéfdirigentem České filharmonie.

Zdroj: Česká filharmonie

Václav Petr

Václav Petr se řadí mezi nejvýznamnější české violoncellisty své generace. Je semifinalistou mezinárodní violoncellové soutěže Grand Prix Emanuel Feuermann a vítězem 70. ročníku prestižní soutěže Pražské jaro. Soutěžními úspěchy na sebe upozorňoval ostatně již od dětských let. Ceny si odnášel ze soutěží jako například Mezinárodní Heranova violoncellová soutěž, Mezinárodní violoncellová soutěž v rakouském Liezenu, první cenu si odnesl z Prague Junior Note, stal se absolutním vítězem soutěže Talents for Europe. Byl laureátem mnoha dalších soutěží: Concertino Praga, Mezinárodní violoncellová soutěž Davida Poppera v Maďarsku, Mezinárodní violoncellová soutěž Antonia Janigra v Chorvatsku, Interpretační soutěž nadace Bohuslava Martinů v Praze, Mezinárodní Dotzauerova soutěž pro mladé violoncellisty v Německu, Mezinárodní soutěž smyčcových nástrojů Rudolfa Matze v Dubrovníku.

Základům violoncellové hry se Václav Petr naučil od Mirka Škampy na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze. Na Hudební akademii múzických umění byl posluchačem ve třídě profesora Daniela Veise, absolvoval pak ve třídě profesora Michala Kaňky. Svou hru zdokonaloval také pod vedením Wolfganga Boettchera na Universität der Künste v Berlíně. Taktéž se Václav Petr zúčastňoval mezinárodních mistrovských kurzů v Kronbergu, v Hamburku, ve Vaduzu, zúčastnil se Evropské hudební akademie v Bonnu, v rámci The International Holland Music Sessions byl vybrán do třídy Marie Kliegel. V roce 2015 absolvoval mistrovské kurzy Carl Flesch Academy v Baden-Badenu sólovým vystoupením s Baden-Baden Philharmonie.

Jako sólista vystupuje od 12 let, sólově vystoupil s orchestry, jako jsou Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu SOČR, PKF ‒ Prague Philharmonia, Pražský komorní orchestr, Plzeňská filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Baden-Baden Philharmonie, Slovenský komorný orchester Bohdana Warchala a další.

Václav Petr se v neposlední řadě neúnavně věnuje komorní hře. V letech 2009‒2020 byl členem Josef Suk Piano Quartet, se kterým získal první cenu v soutěži komorních souborů v italském Val Tidone, stejně tak v soutěži komorních souborů Salieri-Zinetti a v jedné z nejprestižnějších soutěží pro komorní soubory s klavírem „Premio Trio di Trieste“.

V říjnu roku 2013 vyhrál Václav Petr konkurz na post koncertního mistra violoncell v České filharmonii. Ve svých 24 letech se tak stal jedním z nejmladších koncertních mistrů v historii České filharmonie.

Václav Petr hraje na mistrovský nástroj z dílny Giovanniho Battisty Guadagniniho, model „Teschenmacher“ z roku 1757, který je zapůjčen ze soukromé sbírky.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.