Klavírista András Schiff začíná každý den s Bachem a podle jeho vlastních slov je to pokaždé jiné. Klavírním koncertem č. 1 d moll od Johanna Sebastiana Bacha začne i koncert původem maďarského virtuóza, který si ke klavíru přidá navíc ještě dirigování a Českou filharmonii.

Představovat Sira Andráse Schiffa umělecké veřejnosti již dávno není potřeba, publikum Dvořákovy Prahy jej navíc dobře poznalo jako rezidenčního umělce festivalu před dvěma lety. I tehdy všechny oslnil jako klavírista a dirigent prvního českého orchestru, ale jeho vystoupení bude letos – podobně jako Bach – při stejném obsazení jiné. Během jednoho večera provede hned dva klavírní koncerty: vedle Bachova prvního ještě Mozartův sedmadvacátý v tónině B dur. Na závěr pak bude dirigovat Symfonii č. 3 Es dur zvanou „Eroica“ od Ludwiga van Beethovena.

Schiff tvrdí, že hudbu nelze oddělit od politiky, i když se jedná o kompozice dávno mrtvých autorů. Hrdinská symfonie začíná motivem vojenské fanfáry, která jako by volala do války. Smuteční pochod druhé věty však připomíná, že egoistická posedlost neomezenou mocí vede také k velkým pádům.

Česká filharmonie, kterou časopis Gramophone v roce 2024 ocenil titulem Orchestr roku, patří k předním světovým orchestrům. Jako jeden z klíčových reprezentantů české hudební kultury se systematicky věnuje uvádění děl českých autorů minulosti i současnosti a publikem i kritikou je vnímána také jako špičkový interpret světového symfonického repertoáru. Základ její umělecké činnosti i ve 131. sezoně stojí na čtyřech pilířích – koncertech pro domácí publikum, zahraničních turné, nahrávacích projektech a rozsáhlých edukačních aktivitách.

Mimořádný mezinárodní ohlas zaznamenala Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem na konci roku 2024, kdy absolvovala třídenní rezidenci v newyorské Carnegie Hall. Rok české hudby 2024 oslavil orchestr pod Byčkovovou taktovkou také novou nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, která mu vynesla ocenění pro nejlepší orchestrální nahrávku roku udělované časopisem BBC Music Magazine.

Od roku 2018 Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem pracovala na nahrávání kompletního cyklu devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera, který u vydavatelství PENTATONE vyšel v dubnu 2026. Jde o první kompletní nahrávku Mahlerových symfonií Českou filharmonií po více než čtyřiceti letech – tehdy byl cyklus zaznamenán pod vedením legendárního dirigenta Václava Neumanna. Mezi další nahrávky plánované k vydání patří Pátá a Sedmá symfonie Dmitrije Šostakoviče.

Svou 131. sezonu zahájí Česká filharmonie Dvořákovou Sedmou symfonií a Šostakovičovým Prvním houslovým koncertem se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem a sólistkou Janine Jansen. Nizozemská houslistka je v sezoně 2026/2027 rezidenční umělkyní orchestru, a kromě koncertů v Praze vystoupí s Českou filharmonií také na turné po Švédsku a Finsku, kam orchestr zavítá po více než padesáti letech.

Další zahraniční angažmá zavedou české filharmoniky do Belgie, Francie, Španělska a Nizozemska, orchestr se vrátí také na Lucernský festival a vícedenní rezidence jej čekají v londýnském Barbicanu, vídeňském Musikvereinu a hamburské Elbphilharmonie. V České republice vystoupí na festivalech Dvořákova Praha, Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále na MFF Karlovy Vary a poprvé také na festivalu Janáček Brno.

Semjon Byčkov s Českou filharmonií uvede v nadcházející sezoně Smetanovu Mou vlast, na programu jeho koncertů však nebudou chybět ani skladby Musorgského, Ravela, Adamse, Glanerta či Brittena. Provedením Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena ve spolupráci s Pražským filharmonickým sborem vzdá orchestr hold skladateli, od jehož úmrtí v roce 2027 uplyne dvě stě let. Byčkov se bude věnovat také hudbě Sergeje Rachmaninova, která v podání prvního českého orchestru zazní v Praze i na zahraničních turné. Třetí klavírní koncert provede mladý klavírista Behzod Abduraimov, zatímco Variace na Paganiniho téma a Druhý klavírní koncert zazní v interpretaci korejského klavíristy Seong-Jina Choa.

K orchestru se v nadcházející sezoně vrátí také jeho designovaný šéfdirigent a hudební ředitel Jakub Hrůša a hlavní hostující dirigent Simon Rattle. Vedle české premiéry skladby Aquifer Thomase Adèse, rezidenčního skladatele sezony, nastuduje Simon Rattle také díla Šostakovičova, Barberova a Debussyho. Sólistkou Barberova Klavírního koncertu bude Yuja Wang, zatímco houslistka Janine Jansen uvede Szymanowského První houslový koncert. Rezidenční umělkyně sezony Janine Jansen vystoupí také s Jakubem Hrůšou, s nímž provede Beethovenův Houslový koncert.

Hrůša, který se od sezony 2028/2029 ujme funkce šéfdirigenta a hudebního ředitele – s podporou Renáty Kellnerové –, dále nastuduje suitu ze Straussova Růžového kavalíra, Sukovu Dramatickou ouverturu a světovou premiéru skladby Melancholie sedí a kouká jinam českého skladatele Martina Smolky.

Česká filharmonie ve své 131. sezoně přivítá řadu hostujících dirigentů, umělců a umělkyň. Mezi dirigenty nebudou chybět osobnosti jako Vasilij Petrenko, David Robertson, Herbert Blomstedt, Elim Chan, Charles Dutoit, Maxim Jemeljanyčev, Andrea Marcon či Daniel Harding, který na závěr sezony vystoupí spolu s italským orchestrem Accademia Nazionale di Santa Cecilia.

Rezidenční skladatel sezony Thomas Adès se představí rovněž jako dirigent v Sibeliových a Elgarových dílech a uvede také vlastní skladbu Märchentänze. Mezi sólisty sezony patří Karen Gomyo, Radek Baborák, Yunchan Lim, Andrew Staples, Fleur Barron, Kristina Mkhitaryan, Pavel Černoch, Alexej Isajev, Yuja Wang či Kirill Gerstein, který v české premiéře provede Adèsovu skladbu In Seven Days a spolu s Komorním orchestrem České filharmonie klavírní koncerty Ludwiga van Beethovena.

Výjimečná historie České filharmonie odráží bohatou historii České republiky i její ukotvení v srdci Evropy. Orchestr patřil k prvním interpretům děl Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka a svůj vůbec první koncert absolvoval v roce 1896 s výhradně dvořákovským programem, který dirigoval sám skladatel. Na počátku svého působení v roce 2018 inicioval šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov vznik nových skladeb devíti českých a pěti zahraničních autorů Juliana Andersona, Thomase Larchera, Bryce Dessnera, Detleva Glanerta a Thierryho Escaiche.

Vedle systematické podpory českých skladatelů zůstává základním pilířem činnosti orchestru také přesvědčení, že hudba má moc proměňovat lidské životy. Již ve dvacátých letech 20. století zavedl Václav Talich koncerty pro pracující, mládež a dobrovolnické organizace. Prostřednictvím České studentské filharmonie, Orchestrální akademie, Ceny Jiřího Bělohlávka pro mladé hudebníky i dalších vzdělávacích aktivit dnes edukační strategie orchestru pokračuje a oslovuje více než 400 škol. Inspirativní hudebně-pěvecký program pod vedením Idy Kelarové dlouhodobě podporuje romské komunity a prostřednictvím hudby jim pomáhá začlenit se do společnosti.

zdroj: Česká filharmonie

Sir András Schiff se narodil roku 1953 v Budapešti. První hodiny klavíru absolvoval v pěti letech u Elisabeth Vadász. Později pokračoval ve studiu na budapešťské Akademii Franze Liszta u profesorů Pála Kadosyho, Györgye Kurtága a Ference Radose a posléze také u George Malcolma v Londýně.

Důležitou součástí jeho hudebních aktivit jsou recitály, zejména cyklická provedení klavírních děl Bacha, Haydna, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Chopina, Schumanna a Bartóka. Od pandemie již programy svých recitálů předem neoznamuje – skladby pro koncertní večer vybírá tak, aby vyhovovaly konkrétnímu nástroji a sálu.

Sir András Schiff vystupuje s většinou mezinárodně renomovaných orchestrů a dirigentů. Zaměřuje se především na provádění Bachových, Mozartových a Beethovenových klavírních koncertů, které také sám diriguje. V roce 1999 založil soubor Cappella Andrea Barca, orchestr složený z komorních hráčů a sólistů. S tělesem od té doby úzce spolupracuje jako dirigent i jako sólista, stejně jako s Evropským komorním orchestrem. Od roku 1998 se pod Schiffovým vedením koná v divadle Teatro Olimpico ve Vicenze festival Omaggio a Palladio. Schiff v roce 2018 přijal nabídku stát se stálým sólistou Orchestru doby osvícenství, který vyšel vstříc jeho rostoucímu zájmu o hraní na historické klávesové nástroje.

Sir András Schiff je od raného mládí vášnivým komorním hráčem. V letech 1989–1998 řídil Musiktage Mondsee, festival komorní hudby v Rakousku, který si získal vysoké mezinárodní uznání. Spolu s Heinzem Holligerem zastával v letech 1995–2013 umělecké vedení přehlídky Ittinger Pfingstkonzerte ve švýcarském Kartause Ittingen.

Siru Andrásovi Schiffovi je obzvláště blízká podpora mladých hudebníků. Na Kronberg Academy a na Barenboim-Said Academy vyučuje klavírní a komorní hře a pořádá četné mistrovské kurzy. V roce 2014 založil poradenský program Building Bridges, s jehož pomocí poskytuje cílenou dlouhodobou podporu začínajícím klavíristům.

Sir András Schiff byl po dobu patnácti let exkluzivním umělcem vydavatelství Decca. U příležitosti jeho 70. narozenin vyšel jubilejní box se všemi 78 alby, která pro tuto firmu nahrál. Od roku 1998 nahrává exkluzivně pro ECM. Živá nahrávka všech klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v curyšské Tonhalle mu vynesla ta nejvyšší ocenění. Za album Geistervariationen se skladbami Roberta Schumanna získal v roce 2012 International Classical Music Award v kategorii Sólový nástroj – Nahrávka roku. Album komorní hudby, nahrané ve spolupráci s klarinetistou a skladatelem Jörgem Widmannem, obsahuje dvě klarinetové sonáty op. 120 Johannese Brahmse a Widmannova Intermezza pro klavír, která skladatel interpretovi věnoval. Schiffovými nejnovějšími nahrávkami jsou oba klavírní koncerty Johannese Brahmse na historický klavír Blüthner s Orchestrem doby osvícenství (2021) a některá klíčová díla Johanna Sebastiana Bacha hraná na klavichord (2023). V březnu 2017 vyšla u nakladatelství Bärenreiter a Henschel jeho kniha Musik kommt aus der Stille (Hudba vychází z ticha), která obsahuje eseje a rozhovory s Martinem Meyerem, týkající se jeho uměleckých názorů, technik hry a interpretačních metod a také jeho profesionálních zkušeností klavíristy a dirigenta. Kniha byla přeložena do několika jazyků a znovu vyšla roku 2024.

Na jaře 2011 na sebe Schiff upoutal pozornost, když veřejně vystoupil proti znepokojivému politickému vývoji v Maďarsku. V reakci na urážlivé útoky, kterým byl vystaven ze strany maďarských nacionalistů, se rozhodl přestat ve své vlasti koncertovat.

Sir András Schiff získal řadu mezinárodních cen a vyznamenání. V roce 2006 mu bylo za vynikající interpretační výkony uděleno čestné členství Beethoven-Haus Bonn. Je držitelem ceny Roberta Schumanna města Zwickau a od roku 2011 je nositelem řádu Pour le mérite za vědy a umění. V roce 2012 byl oceněn Velkým křížem za zásluhy Spolkové republiky Německo a Zlatou Mozartovou medailí Mezinárodní nadace Mozarteum. Od téhož roku je čestným členem Wiener Konzerthaus. V roce 2022 byla Schiffovi jako jednomu z nejvýznamnějších bachovských interpretů naší doby udělena Bachova medaile města Lipska. V roce 2008 obdržel medaili Wigmore Hall v Londýně za třicetiletou hudební činnost v této síni. V roce 2012 byl jmenován mimořádným členem Balliol College na univerzitě v Oxfordu. V roce 2013 obdržel v Londýně nejvyšší vyznamenání Královské filharmonické společnosti, Zlatou medaili. Je držitelem čestných doktorátů Univerzity v Leedsu (2014) a Royal College of Music v Londýně (2018). V roce 2014 jej královna Alžběta II. jmenovala rytířem bakalářem za zásluhy o hudbu. V roce 2021 obdržel v Praze Cenu Antonína Dvořáka za dlouholetou propagaci a podporu kulturního dědictví českých skladatelů prostřednictvím četných nahrávek a koncertní činnosti po celém světě.

Od prosince 2014 je čestným občanem města Vicenzy a od roku 2016 čestným členem Accademia Olimpica di Vicenza, od níž v roce 2023 obdržel ocenění Lauro Olimpico za mimořádný přínos ke zhodnocení uměleckého a kulturního dědictví Vicenzy. V březnu 2024 mu Teatro La Fenice v Benátkách udělilo cenu Una vita nella musica.

V srpnu 2023 byl při svém 66. vystoupení na Salcburském festivalu vyznamenán odznakem s rubíny jako „klíčový interpret, který utvářel historii festivalu“. V červnu 2024 byl Sir András Schiff vyznamenán rakouským Čestným křížem za vědu a umění I. třídy a obdržel Bösendorferův prsten, který před ním získali Wilhelm Backhaus a Paul Badura-Skoda.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.