Program

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3 Es dur, KV. 447

Ondřej Brousek: Sinfonietta „La Petite Joie“

Jan Kučera: Koncert pro barytonsaxofon a orchestr

Sergej Prokofjev: Symfonie č. 1 D dur, op. 25, „Klasická“

Orchestr Česká sinfonietta byl založen roku 2010, jeho uměleckým vedoucím je hornista a dirigent Radek Baborák. Základ orchestru tvoří členové Baborak Ensemble a sólisté mladé generace předních českých souborů a orchestrů, mj. Wihanova a Heroldova kvarteta, Epoque Quartetu, Afflatus Quintetu, Českého noneta, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Orchestru Národního divadla a PKF – Pražské komorní filharmonie. Repertoár tělesa zahrnuje především hudbu vrcholného baroka (Bach, Händel, Telemann), klasicismu (Mozart, Haydn, Beethoven), romantismu (Schubert, Mendelssohn, Brahms, Dvořák) a první poloviny 20. století (Ravel, Ibert, Respighi, Bartók, Prokofjev). Obecenstvo i hudební kritika na interpretačním stylu orchestru oceňují především mladistvý zápal, virtuozitu a stylovou přesvědčivost. Pro prestižní japonskou nahrávací společnost Octavia Records soubor pořídil nahrávku Mozartových a Haydnových symfonií a hornových koncertů. Většina členů se zabývá i jinými žánry, jako je jazz, etno a rock, nebo interpretací renesanční, barokní i soudobé hudby.

Interpreti

Česká synfonietta

Orchestr Česká sinfonietta byl založen roku 2010, jeho uměleckým vedoucím je hornista a dirigent Radek Baborák. Základ orchestru tvoří členové Baborak Ensemble a sólisté mladé generace předních českých souborů a orchestrů, mj. Wihanova a Heroldova kvarteta, Epoque Quartetu, Afflatus Quintetu, Českého noneta, České filharmonie, Symfonického orchestru Českého rozhlasu, Orchestru Národního divadla a PKF – Pražské komorní filharmonie. Repertoár tělesa zahrnuje především hudbu vrcholného baroka (Bach, Händel, Telemann), klasicismu (Mozart, Haydn, Beethoven), romantismu (Schubert, Mendelssohn, Brahms, Dvořák) a první poloviny 20. století (Ravel, Ibert, Respighi, Bartók, Prokofjev). Obecenstvo i hudební kritika na interpretačním stylu orchestru oceňují především mladistvý zápal, virtuozitu a stylovou přesvědčivost. Pro prestižní japonskou nahrávací společnost Octavia Records soubor pořídil nahrávku Mozartových a Haydnových symfonií a hornových koncertů. Většina členů se zabývá i jinými žánry, jako je jazz, etno a rock, nebo interpretací renesanční, barokní i soudobé hudby.

Radek Baborák

Hornista a dirigent Radek Baborák patří mezi nejúspěšnější české interprety své generace. Hru na lesní roh vystudoval u legendárního hornisty a pedagoga Bedřicha Tylšara a již v době svých studií se stal vítězem řady mezinárodních soutěží. V letech 2003–2010 zastával prestižní post sólohornisty Berlínské filharmonie, vystupuje na významných hudebních festivalech (Salcburk, Petrohrad, Utrecht), spolupracuje s předními světovými orchestry (Mnichovská filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Bamberští symfonikové, Moskevská filharmonie) a špičkovými dirigenty (Daniel Barenboim, Seiji Ozawa, Simon Rattle, Neeme Järvi, James Lewin, Vladimir Askhenazy). Založil a umělecky vede soubor Baborak Ensemble, je členem Afflatus Quintet, spolupracuje s Berlínskými barokními sólisty. Je zakladatelem a dirigentem orchestru Česká sinfonietta, složeného z hudebníků mladé generace. Věnuje se i pedagogické činnosti: působil jako docent na boloňské Fondazione Arturo Toscanini, profesorsky hostuje na TOHO University Tokyo a vyučuje na HAMU v Praze.

Kateřina Pavlíková

Renomovaná saxofonistka Kateřina Pavlíková se věnuje širokému spektru hudebních aktivit. Od roku 1999 působí v Bohemia Saxophone Quartet, jehož repertoár zahrnuje klasickou i jazzovou hudbu, soudobé skladby většinou přímo věnované souboru, jakož i velké množství transkripcí, z nichž řadu vytvořila sama Pavlíková. S tímto souborem se zúčastnila mnoha význačných mezinárodních hudebních festivalů, např. Pražské jaro, Struny podzimu, Hofkonzerte im Podewil Berlin, Sächsisch-Böhmisches Musik Festival aj. Jako sólistka vystoupila např. s PKF – Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Brno, Filharmonií Hradec Králové, Moravskou filharmonií Olomouc, Jihočeskou filharmonií či Komorní filharmonií Pardubice. Z její spolupráce se současnými českými i zahraničními skladateli vzniklo několik nových skladeb pro barytonový saxofon, věnovaných přímo Pavlíkové. Intenzivně se věnuje také pedagogické činnosti. Hru na saxofon vyučuje na Konzervatoři České Budějovice a na Základní umělecké škole ve Volarech.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.