Koncert finalistů letošního ročníku Concertina Praga v kategorii dechových nástrojů přináší především osvědčená díla německých romantiků. Nejstarší skladbou programu je proslulý Klarinetový koncert Es dur Carla Marii von Webera z roku 1811, v němž lze kromě typické hudební řeči svého tvůrce zaslechnout ozvěny doznívající éry Mozarta a Haydna. Hoboj jako sólový nástroj nebyl pro dobu romantismu příliš typický, avšak Julius Rietz dokázal jeho specifické zvukové kvality využít pro skladbu výsostně romantického ražení. K témuž hudebnímu duchu se hlásí také Flétnový koncert D dur Carla Reineckeho, přestože vznikl až počátkem 20. století, kdy se již hudební vývoj ubíral zcela jinými cestami. Výrazný kontrast do programu večera přinese Saxofonový koncert Jindřicha Felda, který naopak významně čerpá z moderních hudebních směrů 20. století.

Komorní filharmonie Pardubice byla založena v roce 1969. Již krátce po svém vzniku se pod vedením svého prvního šéfdirigenta Libora Peška zařadila mezi přední české orchestry (tehdy ještě pod názvem Východočeský státní komorní orchestr). Od září 2018 stojí v jejím čele šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

Filharmonie v Pardubicích pořádá tradiční abonentní cykly i mimořádné koncerty a stále více se zaměřuje na mladé i nejmladší publikum. Její repertoár se soustředí především na hudbu klasicismu a 20. století, pravidelně jej však obohacují také multižánrové a crossoverové projekty. Ty dokazují, že kvalitní hudbu lze na špičkové úrovni interpretovat napříč různými žánry a styly.

Komorní filharmonie vystupuje nejen v Pardubicích, ale také v dalších městech Pardubického kraje i celé republiky. Pravidelně se účastní nejvýznamnějších českých festivalů, mezi něž patří Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a další.

Orchestr se pravidelně představuje na prestižních evropských pódiích, jako jsou Concertgebouw v Amsterodamu, Festspielhaus v Salcburku, Musikverein ve Vídni, Tonhalle v Curychu a další. Zavítal také do USA a Číny a absolvoval tři turné po Japonsku. Spolupracuje s předními českými i zahraničními dirigenty a sólisty. Jeho bohatá diskografie se neustále rozšiřuje o nové nahrávky pro vydavatelství Brilliant Classics, Supraphon, Naxos a ArcoDiva.

zdroj: Komorní filharmonie Pardubice

Vahan Mardirossian, původem arménský dirigent a pianista žijící ve Francii, byl jmenován novým šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Do své nové role nastoupí od sezony 2025/2026.

Narodil se v roce 1975 v Jerevanu a své hudební vzdělání zahájil na konzervatoři Komitas v Arménii. Později pokračoval ve studiu na pařížské Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse, kde v roce 1996 absolvoval s vyznamenáním. Původně se věnoval především klavíru, avšak v posledních letech se jeho kariéra výrazně soustředila na dirigování. Díky své dvojí specializaci dokáže interpretovat repertoár z různých úhlů pohledu a přináší jedinečný hudební přístup.

Po mnoho let působil jako hlavní dirigent Caen Symphony Orchestra ve Francii a hudební ředitel Národního komorního orchestru Arménie. Od roku 2020 zastává pozici hudebního ředitele Orchestre Royal de Chambre de Wallonie, kde pravidelně diriguje orchestrální kola prestižní Soutěže královny Alžběty v Bruselu. Zároveň spolupracuje s City Chamber Orchestra of Hong Kong a dirigoval řadu významných orchestrů po celém světě.

Jeho diskografie zahrnuje oceňovanou nahrávku Čajkovského houslového koncertu se Stéphanie-Marie Degand a Caen Symphony Orchestra a také nahrávku Hudby pro smyčce Florentiny Mulsant s Národním komorním orchestrem Arménie.

Vedle dirigování se věnuje pedagogické činnosti na pařížské Conservatoire National Supérieur de Musique et de Danse, kde vyučuje mladé talenty a předává jim své bohaté zkušenosti. Je pravidelným členem porot mezinárodních hudebních soutěží a vede mistrovské kurzy po celém světě.

Pardubickému publiku se představil poprvé v roce 2023, kdy dirigoval zahajovací koncert festivalu Pardubické hudební jaro. S Komorní filharmonií Pardubice ho pojí také rozsáhlá diskografie pro prestižní nizozemský label Brilliant Classics.

zdroj: Komorní filharmonie Pardubice

Chantal Ramona Veit se narodila roku 2008 v italském Meranu, první hodiny hry na flétnu absolvovala ve třech a půl letech. V roce 2021 zahájila studium flétny a zpěvu na Tyrolské státní konzervatoři v Innsbrucku. Je držitelkou řady ocenění z prestižních národních a mezinárodních soutěží. Jako sólová flétnistka již vystupovala s Tyrolským komorním orchestrem InnStrumenti a s Haydnovým orchestrem z Bolzana a Trenta. V roce 2022 získala cenu ORF v kategorii dechových nástrojů. Mezi její nejnovější úspěchy patří první cena na Mezinárodní soutěži v Trevisu, první cena na Mezinárodní on-line soutěži Německé společnosti pro flétnovou hru, první cena na Moyseově mezinárodní hudební soutěži v Sofii a absolutní vítězství na Mezinárodní hudební soutěži Franca Margoly v Brescii. V květnu 2024 debutovala jako sólistka s Vienna Art Nouveau Orchestra v Brahmsově sále vídeňského Musikvereinu. O její umělecké činnosti svědčí i společné vystoupení s vynikajícím flétnistou Carlem Jansem v rámci Hudebního festivalu Sonora.

Víctor Amadeu Puigbò Rincón začal hrát na klavír ve čtyřech letech a brzy si oblíbil klasickou hudbu. O dva roky později přidal hru na violoncello. Od sedmi let studuje hru na saxofon na konzervatoři IEA Oriol Martorell v Barceloně. Saxofon se nakonec stal jeho hlavním nástrojem. Intenzivní studium a zdokonalování hráčské techniky jej přivedlo až do finále některých národních soutěží, jako například soutěže BBVA, která se pravidelně koná v Katalánsku. V loňském roce se jako reprezentant Katalánska kvalifikoval do finálového kola soutěže Intercentros Melómano a s orchestrem konzervatoře vystoupil jako sólista v Koncertu pro saxofon Alexandra Glazunova.

Raeun Hong se narodila roku 2009 v jihokorejském Soulu do hudební rodiny. V pěti letech začala studovat hru na klavír a housle a v osmi letech na hoboj. V deseti letech byla přijata jako vůbec nejmladší studentka hry na dřevěné dechové nástroje na Korejský národní institut. Roku 2020 ji škola jmenovala „Vynikající mladou umělkyní roku“ a v jedenácti letech absolvovala svůj první sólový recitál v Elim Art Center. Během posledních tří let získala řadu ocenění, včetně první ceny a ceny hudebního ředitele na Mezinárodní hudební soutěži v italské Barlettě, hlavní ceny na Mezinárodní soutěži ve Vídni (2023) a několika prvních cen v Koreji, Dánsku a Lotyšsku. V roce 2023 ji soulská hudební instituce Kumho jmenovala svou „mladou hudebnicí“, takže v březnu 2024 vystoupila v koncertní síni Kumho Art Hall s recitálem, který se setkal s velmi pozitivními ohlasy. V loňském roce se rovněž stala nejmladší hobojistkou, která se kdy dostala do druhého kola 59. mezinárodní hobojové soutěže v německém Markneukirchenu.

Otakar Antonín Štefan se narodil roku 2008 v Praze. Od raného dětství se věnoval hře na zobcovou flétnu a klavír, v deseti letech začal hrát jako samouk na klarinet. Navštěvoval klarinetové kurzy pod vedením Ludmily Peterkové a posléze i u prof. Milana Poláka a Víta Spilky. V roce 2024 zahájil studium hry na klarinet na Pražské konzervatoři u prof. Milana Poláka. Mezi jeho dosavadní úspěchy patří třetí cena na Mezinárodní hudební soutěži v Moskvě, první cena na Mezinárodní hudební soutěži v Krakově, první cena na soutěži dřevěných dechových nástrojů Dřevohraní v Litvínově, cena Euterpe Music Award v Berlíně, první cena na Mezinárodní klarinetové soutěži Savy Dimitrova v Sofii a čestné uznání na Mezinárodní klavírní soutěži pro mladé klavíristy do patnácti let Amadeus v Brně. Ve dvanácti letech provedl s Komorním orchestrem Šluknovska Koncert Es dur pro klarinet a orchestr Jana Evangelisty Antonína Koželuha.

Betlémská kaple patří k nejvýznamnějším pražským památkám. Původní budova kaple z roku 1391, úzce spjatá s reformním hnutím Mistra Jana Husa, byla zbořena. Na tomtéž místě pak byla v 50. letech 19. st. vystavěna její novodobá replika podle projektu významného architekta Jaroslava Fragnera. V současné době slouží Betlémská kaple jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického. Kromě slavnostních promocí absolventů školy se zde pořádají i různé kulturní a společenské akce.