Hned na začátku koncertu Dover Quartetu se možná řady lidí zmocní dojem, že se ocitli na americkém folkovém festivalu. Strum – tedy brnkání – od skladatelky Jessie Montgomery se slyšitelně a s radostí hlásí ke kořenům lidové hudby Spojených států. A kde jinde by taková skladba měla znít než na události věnované Antonínu Dvořákovi, který z pobytu v Americe vytěžil své nejhranější skladby. Jeho Smyčcový sextet A dur, který zakončí celý program, se však s americkou současností propojí právě skrze lidovou hudbu. Dvořák svůj jediný sextet napsal bezprostředně po dokončení první řady Slovanských tanců a jeho hudba se nese ve velmi podobném duchu. Ke špičkovému Dover Quartetu se v závěrečném sextetu připojí viola a violoncello v rukou Josefa Špačka a Timothea Gavrilidis-Petrina. Prostřední příspěvek k ohlasům lidové zpěvnosti vnese do programu Petr Iljič Čajkovskij: první věta jeho Prvního kvartetu vychází z písně, kterou skladatel zaslechl u své sestry na Ukrajině.

Dover Quartet, který časopis BBC Music Magazine označil za jedno z nejlepších smyčcových kvartet posledních sta let, se po „prakticky raketovém startu“ (Strings) stal jedním z nejžádanějších komorních souborů na světě. Dover Quartet je rezidenčním souborem Penelope P. Watkins na Curtisově hudebním institutu a má další rezidenční pobyty na Bienen School of Music na Northwestern University a na festivalu Artosphere ve Walton Arts Center. Mezi ocenění, která soubor dosud získal, patří ohromující výhra všech cen na soutěži Banff International String Quartet Competition roku 2013, hlavní a první ceny na Fischoff Chamber Music Competition a ceny na Wigmore Hall International String Quartet Competition. Mezi jeho další ocenění patří prestižní grant Avery Fisher Career Grant, cena Chamber Music America Cleveland Quartet Award a cena Lincoln Center Hunt Family Award.

V sezoně 2023/2024 čeká Dover Quartet severoamerické turné s Leifem Ove Andsnesem, vystoupení s Haochen Zhangem a Davidem Shifrinem. Mezi vyhledávané sólisty a soubory, s nimiž v poslední době spolupracoval, patří Emanuel Ax, Inon Barnaton, Ray Chen, Escher String Quartet, Bridget Kibbey, Anthony McGill, Edgar Meyer, Pavel Haas Quartet, Roomful of Teeth a Davóne Tines. V roce 2022 kvarteto premiérovalo hudebně scénické dílo Stevena Mackeyho Memoir, a to spolu s duem Arx a herečkou Natalií Christou. Nedávno také premiérovali díla Masona Batese, Marca Neikruga a Chrise Rogersona.

Vysoce ceněný komplet tří CD s Beethovenovými kvartety (Cedille Records) byl označen za „pečlivě vyvážený, technicky čistý a intonačně bezchybný“ (The Strad). Diskografie kvarteta zahrnuje také album Encores (Brooklyn Classical), nahrávku deseti populárních vět kvartetního repertoáru, Schumannovy kvartety (Azica Records), které byly nominovány na cenu GRAMMY za nejlepší komorní nahrávku, album Voices of Defiance: 1943, 1944, 1945 (Cedille Records) a debutovou nahrávku s výhradně Mozartovou hudbou (Cedille Records), na níž se podílel zesnulý Michael Tree, dlouholetý violista souboru Guarneri Quartet. Nahrávka Voices of Defiance, která zahrnuje díla Viktora Ullmana, Dmitrije Šostakoviče a Simona Lakse napsaná během druhé světové války, byla oceněna jako „nepochybně jeden z nejpoutavějších disků vydaných v tomto roce“ (The Wall Street Journal).

Dover Quartet čerpá z odkazu vynikajících souborů Guarneri, Cleveland a Vermeer. Jeho členové studovali na Curtisově hudebním ústavu, na Rice University’s Shepherd School of Music, na New England Conservatory a na pařížské Conservatoire Supérieur de Musique et de Danse. Jejich pedagogy byli Shmuel Ashkenasi, James Dunham, Norman Fischer, Kenneth Goldsmith, Joseph Silverstein, Arnold Steinhardt, Michael Tree a Peter Wiley. Dover Quartet vznikl na Curtisově ústavu v roce 2008; jeho název je poctou skladbě Dover Beach, kterou zkomponoval absolvent této školy Samuel Barber.

Rezidenční pobyt Dover Quartetu na Curtisově ústavu představuje spojení výuky a mentorství, silné mezinárodní interpretační kariéry a špičkové digitální prezentace. Toto inovativní pojetí rezidenčního pobytu umožňuje škole oživit tradici angažování špičkového profesionálního smyčcového kvarteta v rámci instituce a zároveň poskytuje souboru prostředky pro experimentování s novými technologiemi a zapojení publika pomocí digitálních technologií. Dover Quartet úzce spolupracuje se studenty v rámci programu Nina von Maltzahn String Quartet Program, pedagogicky dohlíží na nejslibnější studentská smyčcová kvarteta, a vychovává tak novou generaci předních profesionálních komorních hráčů.

Dover Quartet hraje na tyto nástroje a s využitím strun značky Thomastik-Infeld:

• Joel Link: vysoce kvalitní nástroj Peter Guarneri z Mantovy, 1710–15, velkorysá zápůjčka od Irene R. Miller prostřednictvím společnosti Beare's International Violin Society

• Bryan Lee: Riccardo Antoniazzi, Milán, 1904; Samuel Zygmuntowicz, Brooklyn, 2020

• Julianne Lee: Robert Brode, 2005

• Camden Shaw: Joseph Hill, Londýn, 1770

zdroj: Konzertdirektion Andrea Hampl

Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější a nejuznávanější talenty své generace. Jeho hra vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Profiluje se jako virtuos se širokým záběrem napříč styly a repertoárem, na kterém prokazuje svou “udivující artikulaci a atletičnost” (The Scotsman), nebo “bujnost a pikantnost tónu” (The Telegraph).

Mezi vrcholy sezóny 2025-26 patří debuty s Pittsburským symfonickým orchestrem a Petrem Popelkou, Londýnským filharmonickým orchestrem a Edwardem Gardnerem, Symfonickým orchestrem NHK a Jakubem Hrůšou, Hongkongskou filharmonií a Anjou Bihlmaier, stejně jako návraty ke Konzerthausorchester Berlín s Joannou Mallwitz, Bamberským symfonikům s Aurelem Dawidiukem, Německým rozhlasovým orchestrem (Deutsche Radio Philharmonie) a Kevinovi Johnu Eduseimu, Nizozemskému rozhlasovému filharmonickému orchestru a Stephanovi Ziliasovi nebo České filharmonii s Thomasem Adèsem.

V loňské sezóně úspěšně debutoval s Chicagským symfonickým orchestrem a Jakubem Hrůšou. ("V Andante Špaček přednesl půvabné hlavní téma s okouzlující něhou a sladkostí tónu, která připomněla Suka, jeho slavného předchůdce.“), s Atlantským symfonickým orchestrem a Nathalií Stutzmann, Nizozemským rozhlasovým orchestrem a Tomášem Netopilem nebo Orchestrem lipského Gewandhausu s dirigentem Andrew Manzem. Byl rezidenčním umělcem haagského Residentie Orchestra s Anjou Bihlmaier a Junem Märklem. Vrátil se také na prestižní podia festivalu ve Verbieru, kde přednesl houslový koncert Samuela Barbera.

Stejnou pozornost jako sólové dráze věnuje Josef Špaček i komorní hudbě, je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě, Americe a Asii a hudebním partnerem špičkových umělců. S cellistou Timotheem Gavriilidis-Petrinem a pianistou George Xiaoyuan Fu tvoří mezinárodní Trio Zimbalist. Trio pravidelně koncertuje ve Spojených státech a Evropě. Jejich první album, které obsahuje klavírní tria Weinberga, Auerbach a Dvořáka, získalo vysoké uznání od mezinárodního tisku — včetně ocenění Editor’s Choice magazínu Gramophone v březnu 2024. Album bylo popsáno jako „zázračně svěží“, „nápadité“ a „vynalézavé“.

Je spoluzakladatelem a uměleckým šéfem Troja Festivalu – každoroční 5-denní série komorních koncertů na magických místech pražské Troji.

V posledních dvou letech vydal Supraphon vysoce cceněné nahrávky houslových koncertů Bohuslava Martinů se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a dirigentem Petrem Popelkou. Koncert pro housle, klavír a orchestr, společně mj. s Martinů houslovou sonátou č. 3 či Stravinského Divertimentem na albech nahrál s klavíristou Miroslavem Sekerou BBC Music Magazine hodnotil: "Špaček a Sekera jsou virtuózní v úvodní větě a hledající v Adagiu. V jejich Scherzu je zvláštní pikantnost a všechny tyto prvky se spojují ve finále, kde Špačkův houslový tón září vyrovnaností."

Předchozími nahrávkami pro vydavatelství Supraphon jsou album Paths s violoncellistou Tomášem Jamníkem, dále jeho vysoce hodnocená nahrávka houslových koncertů Dvořáka a Janáčka, spojená se Sukovou Fantazií, jež zachytil s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka a recitálové album se skladbami pro housle a klavír B. Smetany, L. Janáčka a S. Prokofjeva s klavíristou Miroslavem Sekerou.

Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Po devíti sezónách na pozici koncertního mistra České filharmonie se od sezóny 2019-2020 plně věnuje sólové dráze a s Českou filharmonií nadále spolupracuje z pozice rezidentního umělce.

Josef Špaček hraje na housle “LeBrun; Bouthillard” Guarneri del Gesù cca. 1732 zapůjčené od anonymního sponzora.

zdroj: agentura Makropulos

foto © Andrej Grilc

Řecký violoncellista Timotheos Gavriilidis-Petrin se nachází na úspěšné umělecké dráze interpreta, který prostřednictvím hudby soustavně usiluje o předávání silných emocionálních prožitků svým posluchačům. Pravidelně vystupuje jako sólista a komorní hráč po celé Severní Americe a Evropě, naposledy jako sólista s dirigentem a violoncellistou Leonidasem Kavakosem a Aténským státním orchestrem. Své první významné sólové vystoupení v USA absolvoval v roce 2016 s Kansas City Symphony Orchestra pod vedením Roberta Spana. Mezinárodního uznání se mu pak dostalo jako laureátovi prestižní Mezinárodní violoncellové soutěže Paulo ve Finsku, kde ho místní tisk vyzdvihl pro jeho „vášnivý sólistický výraz, expresivní, živý a kantabilní styl hry, jiskřivý rytmus“, stejně jako pro jeho „neobyčejnou, originální osobnost“.

Jako sólista vystoupil rovněž s Helsinskou filharmonií a Susannou Mälkki ve zřídka uváděném Šostakovičově 2. violoncellovém koncertu. Mezi další významná sólová vystoupení patří vystoupení se Symfonickým orchestrem Lahti, Tapiola Sinfonietta, Israel Camerata, NEC Philharmonia Orchestra, Thessaloniki State Symphony Orchestra a Symphony in C Orchestra. Je vítězem národního konkurzu Astral Artists 2015.

Timotheos je zakládajícím členem souboru Trio Zimbalist, složeného z absolventů Curtisova institutu, který navazuje na odkaz legendárního houslisty a ředitele této školy Efrema Zimbalisty. Trio debutovalo v létě 2021 v Evropě a pokračuje zde, stejně jako v Severní Americe, i v řadě dalších turné. Jejich první album vyšlo s velkým úspěchem v lednu 2024 pod značkou Curtis Studio.

V roce 2019 Timotheos debutoval na recitálu v Carnegie Hall, kde přednesl violoncellové a komorní skladby současného renomovaného skladatele Leonida Desjatnikova.

V roce 2017 byl jmenován rezidenčním umělcem Performance Today, nejposlouchanějšího rozhlasového pořadu o klasické hudbě v USA. V průběhu roku bylo odvysíláno několik jeho nahrávek, které byly přijaty s velkým ohlasem. V roce 2023 byl Timotheos jmenován uměleckým ředitelem festivalu mladých umělců v Samosu.

Timotheos je nadšeným komorním hráčem a spolupracoval s významnými hudebními osobnostmi, jako jsou houslisté Leonidas Kavakos, Noah-Bendix Balgley, Miriam Fried, Pamela Frank, violisté Roberto Diaz a Kim Kashkashian a klavíristé Meng-Chieh Liu a Ignat Solzhenitsyn. Zúčastnil se hudebního festivalu v Marlboro, kde vystoupil s Jonathanem Bissem, Josephem Linem, Samuelem Rhodesem a Peterem Wileym. Mezi další významná festivalová vystoupení patří Chamberfest Cleveland, Steans Music Institute Ravinia, Evnin Rising Stars Caramoor, Molyvos Festival, Moritzburg Festival a Dimitria Festival.

Timotheos získal bakalářský titul na Curtis Institute of Music, kde studoval u Petera Wileyho a Cartera Breye. Poté nastoupil do třídy Laurence Lessera na New England Conservatory a absolvoval s titulem Master of Music a Artist Diploma. Byl stipendistou Onassisovy nadace.

zdroj: Timotheos Gavriilidis-Petrin

Betlémská kaple patří k nejvýznamnějším pražským památkám. Původní budova kaple z roku 1391, úzce spjatá s reformním hnutím Mistra Jana Husa, byla zbořena. Na tomtéž místě pak byla v 50. letech 19. st. vystavěna její novodobá replika podle projektu významného architekta Jaroslava Fragnera. V současné době slouží Betlémská kaple jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického. Kromě slavnostních promocí absolventů školy se zde pořádají i různé kulturní a společenské akce.