Program

Antonín Dvořák: Poetické nálady, op. 85, B. 161

Antonín Dvořák: Suita A dur, op. 98, B. 184

Antonín Dvořák: Silhouety, op. 8, B. 98

Klavírní dílo Antonína Dvořáka patří k festivalu Dvořákova Praha stejně pevně jako autorova díla symfonická, vokálně instrumentální nebo komorní. V letošním programu dojde na provedení Dvořákova kompletního díla pro sólový i čtyřruční klavír. A není v tuto chvíli asi povolanějšího vykladače Dvořákovy klavírní tvorby, než je Ivo Kahánek, čerstvě ověnčený Cenou BBC Music Magazine za nahrávku Dvořákova Klavírního koncertu. Jeho recitál zahájí řadu Dvořák Collection jako zásadní dramaturgický proud festivalu. Na programu koncertu jsou tři velká díla, která v Dvořákově klavírní tvorbě představují zásadní položky. Třináctidílný cyklus Poetické nálady z roku 1889 představuje Dvořáka jako tvůrce velkých koncepcí. Jeho kompletní provedení trvá kolem pětapadesáti minut a zaujme posluchače proměnlivým sledem lyrických hudebních ploch i energických vrcholů. Každá ze skladeb může zaznít samostatně, ale jejich souborné provedení prozrazuje autorskou svrchovanost, která je pojí do jednoho celku. Méně nápadným protějškem Poetických nálad jsou Silhouety, které zazní v závěru večera. Jejich dvanáct částí tvoří spíše miniatury než drobné skladby, jimiž procházejí sjednocující hudební témata. Mezi oběma cykly stojí Suita A dur, známá také z orchestrální verze. Svými pěti kontrastními částmi, které tvoří obdivuhodně uzavřený celek, vytvoří pomyslnou osu programu.

Interpreti

Ivo Kahánek

Jako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby.

V roce 2004 se stal absolutním vítězem mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro a již předtím získal ocenění v mnoha významných kláních u nás i v cizině (Maria Canals Piano Competition v Barceloně, Vendome Prize ve Vídni, Stiftung Tomassoni Wettbewerb v Kolíně nad Rýnem, Mezinárodní soutěž Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, Concertino Praga aj.).

Po úspěšných debutech na festivalu Beethovenfest v Bonnu a na Pražském jaru obdržel pozvání od Symfonického orchestru BBC k vystoupení na festivalu BBC Proms v londýnské Royal Albert Hall. Tam v srpnu 2007 pod taktovkou Jiřího Bělohlávka provedl Klavírní koncert č.4 Inkantace Bohuslava Martinů, živě přenášený televizí a rádiem BBC i českou stanicí Vltava. Tento kritikou oceněný debut nabízí německé vydavatelství Deutsche Grammophon jako digitální download. Není divu, že si Ivo Kahánka vybral Sir Simon Rattle ke dvěma vystoupením s Berlínskou filharmonií v listopadu 2014. Následoval nadšený ohlas odborné kritiky i široké veřejnosti. Mladý klavírista se stal po Rudolfu Firkušném teprve druhým českým pianistou v historii, jenž vystoupil s tímto světoznámým tělesem. Kromě toho spolupracuje Ivo Kahánek pravidelně s Českou filharmonií a má za sebou úspěšná vystoupení s Mahler Chamber Orchestra, Wiener Symphoniker, BBC Scottish Symphony Orchestra Glasgow, Essener Philharmoniker, Orchestrem WDR Kolín nad Rýnem, Curyšským komorním orchestrem, Symfonickým orchestrem Hlavního města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Brno a mnoha jinými. Z dalších významných umělců, s nimiž spolupracoval, jmenujme alespoň dirigenty Semyona Bychkova, Johna Eliota Gardinera, Jakuba Hrůšu, Andrése Orozco-Estradu, Rafaela Payareho, Pinchase Steinberga, Vladimira Ashkenazyho, Tomáše Netopila, Andreje Borejka, Libora Peška či Zdeňka Mácala, houslistu Daniela Hopea, violoncellistku Alissu Weilerstein, violistu Paula Neubauera, Pavel Haas Quartet, Tetzlaff Quartet, sopranistku Martinu Jankovou či tenoristu Pavla Černocha. V roce 2018 se stal držitelem ceny Classic Prague Award za sólistický výkon roku.

Ivo Kahánek podepsal v roce 2007 exkluzivní smlouvu s vydavatelstvím Supraphon Music a od té doby nahrál celkem patnáct CD s díly Fryderyka Chopina, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina, Miloslava Kabeláče, Jeana Francaixe, Jacquesa Iberta aj. Za nahrávku Klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů za doprovodu Bamberger Symphoniker pod taktovkou Jakuba Hrůši získal prestižní ocenění BBC Music Magazine Award a toto CD obdrželo i další významná ocenění ‒ nahrávku měsíce BBC Music Magazine, Choix de Classique HD, nahrávku týdne BBC Radio 3, Cenu Anděl v kategorii Klasika a bylo také nominováno na mezinárodní cenu ICMA. Za album Písní Bohuslava Martinů s Martinou Jankovou a Tomášem Králem je Ivo rovněž držitelem ceněné Zlaté ladičky (Diapason d’Or francouzského odborného časopisu Diapason) a výběrů měsíce v časopisech Opernwelt a Opera News. Jeho zatím posledním výrazným nahrávacím počinem je nahrávka kompletního klavírního díla Antonína Dvořáka na 4 CD, která byla na sklonku roku 2021 rovněž nominována na ICMA, obdržela nejvyšší hodnocení v časopisech Gramophone a Diapason a stejně jako předchozí deska získala Cenu Anděl v kategorii Klasika. Kromě toho natáčí pro Český rozhlas, Českou televizi a stanici Mezzo.

Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě a Akademie múzických umění v Praze. Má za sebou také studijní stáž na londýnské Guildhall School of Music and Drama a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností. V současnosti působí jako docent na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze a vede mistrovské kurzy klavíru v rámci Letní hudební akademie v Kroměříži a Klavírních kurzů Pražské konzervatoře.

Zdroj: Kateřina Motlová

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.