• Domů
  • Program
  • Matouš Zukal – Souborné klavírní dílo A. Dvořáka II.

Program

Antonín Dvořák: Souborné dílo pro sólový klavír II. – Na cestě k proslulosti

 

Furianty, op. 42, B. 85

Eklogy, op. 56, B. 103

Lístky do památníku, B. 109

Valčíky, op. 54, B. 101

říležitost navštívit koncertní program obsahující několik desítek skladeb rozhodně nepřichází každý den. Právě festivaly jsou ale ideálními chvílemi pro mimořádné zážitky. Posluchači i mladí klavíristé projdou pod vedením Iva Kahánka a muzikologa Davida Beveridge koncertním maratonem, v jehož průběhu zazní takřka všechny skladby Antonína Dvořáka pro sólový i čtyřruční klavír. Jeho klavírní dílo zazní v šesti tematických blocích, do nichž je zařazeno vše, co neobsáhly předcházející sólové recitály Iva Kahánka a Dua Ardašev.

 

Klavírní skladby vesměs nepatří k těm nejpopulárnějším, které Dvořák napsal – výjimkou je snad jen slavná Humoreska č. 7 Ges dur. Klavíru se ale věnoval vytrvale a také u něj často komponoval. Klavírní maraton je výjimečnou příležitostí poznat Dvořákovo klavírní myšlení v maximální intenzitě umocněné zasvěceným provedením.

 

Patronem události je výborný klavírista a oblíbený host Dvořákovy Prahy Ivo Kahánek. Festivalové publikum si získal už před lety jako kurátor komorní řady a také minulý rok jako interpret Dvořákova Klavírního koncertu, za jehož nahrávku obdržel BBC Music Magazine Award. Maraton bude zároveň příležitostí k festivalovému debutu klavíristů Marka Kozáka, Natálie Schwamové, Matouše Zukala, Pavla Zemena a Kristýny Znamenáčkové.

Interpreti

Matouš Zukal

Matouš Zukal (*1998) začal hrát na klavír v sedmi letech. Studoval na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy u Jitky Němcové a na Pražské konzervatoři ve třídě doc. Iva Kahánka. V současné době pokračuje ve studiu u téhož profesora na Akademii múzických umění v Praze.

V roce 2021 se stal laureátem mezinárodní soutěže Pražské jaro, kde získal 2. cenu a další zvláštní ocenění – cenu Nadace Gideona Kleina a cenu Českých center. Již během studií získal řadu významných ocenění v klavírních soutěžích (Virtuosi per musica di pianoforte, Broumovská klávesa). Třikrát se stal laureátem Mladého klavíru Pražské konzervatoře. V roce 2019 zvítězil v soutěži Nadace Bohuslava Martinů, kde také obdržel cenu pro nejlepšího účastníka, cenu za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů a cenu Zorky a Jaroslava Zichových.

V roce 2020 účinkoval na festivalu Dvořákova Praha, kde se podílel na provedení kompletního klavírního díla Antonína Dvořáka v rámci klavírního maratonu. V říjnu roku 2021 zahrál v pražském Rudolfinu na festivalu Mladá Praha Beethovenův čtvrtý klavírní koncert s Komorní filharmonií Pardubice.

Matouš je členem Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka, se kterou pravidelně vystupuje na koncertech a významných festivalech. V minulém roce se mj. zúčastnil spolu s dalšími členy akademie festivalu Styriarte Graz.Již od dětství se aktivně účastní mistrovských kurzů a konzultuje u významných osobností jako Sir András Schiff, Lukáš Vondráček, Boris Giltburg, Francesco Piemontesi a další. V letech 2016, 2018 a 2019 absolvoval mistrovské kurzy v norském Bergenu pod vedením prof. Jiřího Hlinky, Leif Ove Andsnese a dalších významných pedagogů. V roce 2021 byl Matouš vybrán jako stipendista International Music Academy v Lichtenštejnsku do třídy prof. Milany Chernyavské.

Místo

Rudolfinum, Sukova síň

Sukova síň je nejmladším sálem novorenesanční budovy Rudolfina. Vznikla v letech 1940–1942 v rámci úprav přilehlé Dvořákovy síně jako menší koncertní sál. Architekti Antonín Engel a Bohumír Kozák se při výzdobě interiéru inspirovali původním stylem Josefa Zítka a Josefa Schultze, a proto Sukova síň dokonale zapadá do původní kompozice budovy. Při posledních úpravách podle návrhu arch. Petra Hrůši byly v roce 2015 vylepšeny akustické vlastnosti sálu a jeho propojení s dvoranou Rudolfina při respektování historické hodnoty památkově chráněných prostor. Koncertní sál je vybaven novým koncertním křídlem a je i nadále určen především k produkci komorní hudby.