Orchestr Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy jsou novým projektem Akademie klasické hudby, která festival pořádá. Poprvé se orchestr představil na minulém ročníku frenetickým provedením Beethovenovy Symfonie č. 9 s Ódou na radost. Zárodek orchestru, který na základě myšlenky ředitele festivalu Jana Simona vybudoval dirigent Tomáš Netopil na své Letní hudební akademii v Kroměříži, se díky spojení s Akademií klasické hudby stává pravidelnou součástí Dvořákovy Prahy. Orchestr Mladých filharmoniků má ohromný význam pro samotné hráče, kteří se v něm jednak učí profesionálním návykům a navíc dostávají mimořádnou motivaci v podobě festivalového vystoupení v Rudolfinu. Zcela jiný druh zážitku ale čeká také na publikum, které se setká s nejtalentovanějšími mladými hráči, jejich bezprostředností i euforickým přístupem.

Program zahájí skladba Lukáše Sommera nazvaná Dvořák Airlines – jedná se o první festivalovou objednávku kompozice od současného autora. Večer bude pokračovat velkou klasikou: nejdříve to bude Violoncellový koncert č. 1 od Josepha Haydna, jehož svěže invenční skladby mají očistné účinky na publikum i na hudebníky. Sólistou provedení bude arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan. Program završí Serenáda pro smyčce od Petra Iljiče Čajkovského.

Mladí filharmonici Dvořákovy Prahy představují koncept hudebního tělesa zaměřený na vzdělávání a rozvoj mladých talentovaných umělců. Orchestr složený ze studentů konzervatoří a vysokých uměleckých škol do 24 let nachází svou členskou základnu v řadách frekventantů Orchestrální akademie při Letní hudební akademii Kroměříž pod vedením mimořádné dirigentské osobnosti Tomáše Netopila. Jako lektoři pro jednotlivé nástrojové skupiny pak působí špičkoví instrumentalisté České filharmonie. Posláním projektu je nabídnout mladým talentovaným hudebníkům kvalifikované vedení a aktivní zkušenost s profesionálním nastudováním vybraného symfonického díla i s jeho veřejným provedením. Vystoupení v rámci festivalu Dvořákova Praha tak pro studenty představuje prezentaci výsledků jejich pracovního úsilí, schopností a nabytých dovedností. V rámci loňského ročníku festivalu se snahy mladých hudebníků zúročily při provedení Beethovenovy Deváté symfonie.

Tomáš Netopil se od sezony 2025/2026 stal šéfdirigentem a hudebním ředitelem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. V letech 2009–2012 působil jako šéfdirigent Opery Národního divadla a v letech 2013–2023 zastával funkci generálního hudebního ředitele Aalto Musiktheater a Philharmonie Essen. Mezi lety 2018 a 2024 byl hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie.

V aktuální sezoně nastudoval trojici Mozartových oper: La clemenza di Tito ve Velkém divadle v Ženevě, Die Zauberflöte v Novém národním divadle v Tokiu a Don Giovanniho v Opeře v Kolíně nad Rýnem. V přímém televizním přenosu řídil novoroční koncert České filharmonie v pražském Rudolfinu. Široký symfonický repertoár představí také při svých hostováních u filharmonií v Oslu, Antverpách, Kuopiu, u Symfonického orchestru Sydney, Hong Kong Sinfonietty, Accademia Nazionale di Santa Cecilia aj. V této sezoně jej čeká rovněž návrat k L’Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo a debut s Orchestre National des Pays de la Loire. Na úspěšnou spolupráci naváže i s legendárním Concentus Musicus Wien, s nímž letos vystoupí na festivalu Pražské jaro s Mozartovým Requiem.

K významným operním spolupracím Tomáše Netopila kromě řady inscenací v Aalto Musiktheater Essen patří jeho častá hostování v Saské státní opeře v Drážďanech, ve Vídeňské státní opeře, Nizozemské opeře a ve Velkém divadle v Ženevě.

Na koncertních pódiích se Tomáš Netopil představil v čele mnoha renomovaných orchestrů. Vedle Essenské a České filharmonie a Pražských symfoniků to byly například Orchestre National de France, Vídeňští symfonikové, Orchestre Philharmonique de Monte-Carlo, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, BBC Symphony Orchestra, Sinfonia Varsovia, orchestr curyšské Tonhalle, Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra, Netherlands Radio Philharmonic Orchestra a Orchestra RAI Torino.

Tomáš Netopil je uměleckým ředitelem mezinárodní Letní hudební akademie Kroměříž, kterou založil v roce 2018.

Studoval hru na housle na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži a dirigování na Akademii múzických umění v Praze. Ve studiích pokračoval na Královské akademii ve Stockholmu a na letní hudební škole v americkém Aspenu, kde v letech 2003 a 2004 získal hlavní cenu Americké dirigentské akademie a kam se pravidelně vrací jako hostující dirigent. V roce 2002 zvítězil v dirigentské soutěži sira George Soltiho ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho nejnovější nahrávka Smetanových operních árií se sólistou Pavlem Černochem a Českou filharmonií byla nominována na cenu Anděl 2024.

zdroj: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

foto © Marco Borggreve

Letos dvaatřicetiletý arménský violoncellista Narek Hakhnazaryan se řadí k nejvýraznějším osobnostem mladé generace světových violoncellistů. Odrazovým můstkem k jeho závratné mezinárodní kariéře bylo vítězství v prestižní Čajkovského soutěži v roce 2011. Od té doby vystupuje na mnoha světových pódiích pod dirigenty zvučných jmen (Valerij Gergijev, Ton Koopman, Vladimir Fedosejev, Neeme Järvi) a sklízí nadšené kritiky, které ho označují za možného budoucího dědice odkazu Mstislava Rostropoviče, za aristokrata violoncella, který špičkovou techniku kombinuje se smyslem pro styl a obsah díla. Na Dvořákově Praze se představil již roku 2014, a to s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem, s nimiž rovněž absolvoval turné po Japonsku. Mezi jeho nejvýraznější úspěchy posledních dvou sezon patří série čtyř recitálů v londýnské Wigmore Hall, koncerty s Daniilem Trifonovem na festivalu Verbier a řada vystoupení v New Yorku, Chicagu, San Francisku a Torontu.

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.