Tradiční Rodinný den Dvořákovy Prahy je letos zaměřen na oblast Dvořákova veřejného působení, která je obvykle opomíjena. Jedná se o jeho pedagogickou činnost na konzervatořích v Praze a v New Yorku. Pod jeho vedením na obou školách vyrostla řada vynikajících autorů, z nichž jmenujme alespoň Josefa Suka, Vítězslava Nováka či Rubina Goldmarka, který se zase později stal učitelem George Gershwina. Závěrečný díl dvořákovské trilogie, vytvořený pro náš festival Plzeňskou filharmonií, proto nese výmluvný název Dvořák učitel. Ocitneme se v devadesátých letech 19. století v New Yorku, kde se slavný český skladatel během angažmá na tamní konzervatoři spřátelí se svým žákem, jedním z prvních černošských studentů, Harrym T. Burleighem. Právě jemu Dvořák vypráví, jak byl sám studentem varhanické školy, jak později dával hodiny klavíru sestrám Čermákovým a jak ve zralém věku učil na pražské konzervatoři. Program zahrnuje nevšední koláž různých hudebních stylů: uslyšíme školní úlohy, s nimiž mladý Dvořák absolvoval studia, díla vytvořená jeho žáky, hudbu inspirovanou tradicemi Afroameričanů a Indiánů i kompozice, v nichž všechny americké i jiné vlivy dokázal Dvořák jedinečně spojit s láskou ke své vlasti. Prostřednictvím tohoto pořadu jako by nás Dvořák učil, že odlišné myšlenky nemáme rozdělovat či oddělovat, ale raději spojovat, propojovat a rozvíjet k dalšímu rozkvětu nejen hudby, ale všeho dobra.

Plzeňská filharmonie, dříve Plzeňský rozhlasový orchestr, je těleso s pevnou tradicí a renomé. Řadí se mezi orchestry žádané na jevištích koncertních sálů České republiky i zahraničí (např. Gasteig v Mnichově, Liederhalle ve Stuttgartu, Alte Oper ve Frankfurtu, Brucknerhaus v Linci, Mercedes-Benz Arena v Berlíně, Kulturpalast v Drážďanech, Konzerthaus a Stadthalle ve Vídni, Tonhalle v Zürichu nebo Rudolfinum a O2 aréna v Praze). Pravidelně vystupuje na prestižních pódiích Evropy, Japonska a USA a účastní se významných festivalů. Zahraničních (Engadin Festival ve Švýcarsku, Richard Strauss Tage v Garmisch-Partenkirchenu, Brandenburger Festspiele, Weilburger Schlosskonzerte, Elbenwald Festival v Německu) i domácích (Dvořákova Praha, Pražské jaro).

Filharmonie má na svém kontě též řadu reprezentativních kompaktních disků. Velký zájem byl o komplet s Rapsodiemi Antonína Dvořáka nebo souborné dílo pro violoncello a orchestr Bohuslava Martinů (Petr Nouzovský & Tomáš Brauner), které získalo cenu Classic Prague Awards 2017. Nedávnými jsou ta vydaná německou agenturou Ars Produktion: nahrávka se sopranistkou Karolínou Janů či CD se skladbami Ermanna Wolfa-Ferrariho (Alban Beikircher & Chuhei Iwasaki), jež bylo nominováno na prestižní cenu Opus Klassik. Též novinka, Japonsko-české inspirace se skladbami Akiri Ifukubeho a Leoše Janáčka, se setkává s mimořádným ohlasem renomovaných kritiků Evropy i Japonska.

V uplynulých sezónách s Plzeňskou filharmonií vystoupila řada věhlasných instrumentalistů či pěvců (Andrea Bocelli, Xavier de Maistre, Daniel Müller-Schott, Sergej Nakarjakov, Lilya Zilberstein, Tai Murray, Pascal Roge, Juliane Banse, Thomas Oliemans, Julian Pflugmann, Jeremy Menuhin, Igor Ardašev, Ivan Ženatý, Michaela Fukačová a další), v minulosti byli významnými hosty i Ramon Vargas či Montserrat Caballé a také řada vynikajících dirigentů, např. sir Charles Mackerras, Václav Talich nebo Jiří Bělohlávek.

Plzeňská filharmonie je však i důležitým organizátorem. Významně se podílela na realizaci projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015, léta je pořadatelem mezinárodního mezioborového festivalu Smetanovské dny a komorního cyklu Kruh přátel hudby, na mladé talentované umělce cílí projektem Muzikantská naděje, pro nejmenší připravila dětský klub Filharmoníček.

Šéfdirigentem orchestru je od sezóny 2021/2022 Chuhei Iwasaki, hlavním hostujícím dirigentem je v sezóně 2023/2024 Jan Schultsz.

zdroj: Plzeňská filharmonie

Chuhei Iwasaki (*1987) patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Narodil se v Tokiu, hru na housle studoval na tamější konzervatoři Toho Gakuen a poté spolu s obory skladba a dirigování na konzervatoři v Praze. V dirigování, kterému se aktivně věnuje od roku 2012, se zdokonalil studiem na Akademii múzických umění v Praze.

Od sezóny 2012/22 je Chuhei Iwasaki šéfdirigentem Plzeňské filharmonie, s níž mimo plzeňských abonentních koncertů pravidelně vystupuje na turné doma i v zahraničí, na koncertních pódiích však stanul v čele mnoha dalších tuzemských i zahraničních renomovaných orchestrů (Orquesta Filarmónica de Málaga, Arthur Rubinstein Philharmonie Lodž, Orquesta Filarmónica de Bogotá, PKF-Prague Philharmonia, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Štátna filharmónia Košice, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Hyogo PAC Orchestra aj.).

Chuhei Iwasaki spolupracuje i s divadelními orchestry, mezi něž patří např. Divadlo J. K. Tyla v Plzni (Rusalka, Idomeneo, Manon), Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě (Labutí jezero, Čarostřelec), v pražském Hudebním divadle Karlín nastudoval muzikál Jesus Christ Superstar.

Významné jsou i nahrávky pro Český rozhlas a CD. Pro Label ARS Produktion nahrál CD s díly Akira Ifukubeho, Leoše Janáčka a Ernanna Wolf – Ferrariho (tyto tituly byly nominovány na cenu Opus Klassik), seznam nahrávek pro Český rozhlas zahrnuje díla napříč stylovými epochami. Patří sem např. komplet symfonií J. V. Tomáška, raritní symfonie Jana Kubelíka, Dvořákův Karneval, Šehrezáda Rimského-Korsakova či Suita Carmen Rodiona Ščedrina. Velmi intenzivně se také věnuje nahrávkám kompozic autorů 20. století (Symfonie č. 3 a č. 10 Jana Kapra) a skladatelů současných (Slavomír Hořínka: Slova kříže, Daniel Chudovský: Mohendžorado a Harappa, Tomáš Ille: Pražské čtvrti).

Chuhei Iwasaki se též věnuje pedagogické činnosti. Je profesorem komorní hry na Pražské konzervatoři, uměleckým mentorem Orchestrální akademie na zámku Švihov a působí i jako umělecký garant Nadačního fondu Harmonie - El Sistema EU.

zdroj: Plzeňská filharmonie

Herec Svatopluk Schuller (1964) je absolventem pražské DAMU (1986), obor činoherní herectví.

Mimo stálé angažmá v divadlech v Mostě (1986‒1995) a pražském ABC (1995‒2008) účinkoval i na pódiu Hudebního divadla Karlín, Národního divadla, Rubínu, Divadla A. Dvořáka v Příbrami nebo divadla Montmartre. V neposlední řadě je také zakladatelem pražského Divadla Litera (2008), které navázalo, po jejím zániku, na odkaz Lyry Pragensis, v níž předtím řadu let působil.

Dodnes účinkoval v mnoha českých filmech a seriálech. V současné době se věnuje především hlasovému projevu a práci s mikrofonem. Ztvárnil řadu dabingových rolí a jeho hlas patří velkému množství postav ze zahraničních filmů a seriálů. Komentářem provází řadu různorodých dokumentárních filmů. Pravidelně také účinkuje v Českém rozhlase.

Od r. 2015 pravidelně spolupracuje s Plzeňskou filharmonií v dětských pořadech, jako slovní doprovod koncertů atd. Stále více se zabývá propojením slova a hudby, např. melodram T. Illeho „Přísloví Šalamounova“ s Triem Českého rozhlasu.

Herec a zpěvák, začínal v Horáckém divadle v Jihlavě, poté dva roky studoval na DAMU a začal hrát v muzikálech. Má na svém kontě celou řadu velkých muzikálových rolí v pražských i mimopražských divadlech (Jesus Christ Superstar, Dracula, Rent, Hello, Dolly!, Pomáda, Kleopatra, Tři mušketýři, Angelika, Lucrezia Borgia, Edith Piaf ‒ vrabčák z předměstí, Golem, Kudykam, Dobře placená procházka (režie Miloš Forman), Kat Mydlář, Romeo a Julie, Monty Python’s Spamalot (Městské divadlo Kladno), Ne/normální muzikál (Next to normal) Divadlo Na Prádle aj.

Věnuje se také činohernímu herectví (Divadlo Litera, Lyra Pragensis, Národní divadlo, Divadlo ABC – Rváč, Drž mě pevně, miluj mě zlehka, Divadlo Kalich ‒ Splašené nůžky, Činoherní klub ‒ Macbeth). Pro film a TV natočil např. tituly Poslední přesun, Zdivočelá země, Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy, Poslední sezóna, Expozitura, Královský slib…

V Divadle Kalich účinkoval v muzikálech Touha, Bílý dalmatin, Láska naruby, v Osmém světadílu, Tajemství, Atlantidě, Srdcovém králi a stále hraje v Mauglím, Pomádě, Horečce sobotní noci, Voda a krev nad vodou či v komedii Splašené nůžky.

Scenárista, dramaturg, moderátor. V letech 2003–2015 byl hlavním autorem a uměleckým šéfem zlínského experimentálního autorského divadla H&P. Od roku 2000 dosud působí jako autor i protagonista řady koncertů pro mládež i dospělé spolu s F-dur Jazzbandem.

Počínaje rokem 2017 je stálým spolupracovníkem Plzeňské filharmonie v oblasti tvorby hudebně dramatických pořadů pro děti, mládež a rodiny. Na nich pracuje v autorské dvojici se skladatelem Tomášem Illem.

Další jeho pořady s tematikou klasické hudby a symfonického orchestru uvedla Severočeská filharmonie Teplice, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, v pokročilém jednání je spolupráce s Moravským divadlem Olomouc.

Za třicet let působení v kultuře, umění a mediích vytvořil i zrealizoval desítky jednorázových či dlouhodobých projektů. Pracuje v oblasti scénického živého umění, zejména hudby, literatury a divadla. Je autorem či spoluautorem několika publikací, divadelních her, televizních pořadů i filmových scénářů.

V roli moderátora vystupoval na řadě pódií v celé ČR.

Hudební skladatel a aranžér. Studoval konzervatoř v Kroměříži a Akademii múzických umění v Praze (HAMU). Jeho činnost má široké zaměření, skládá hudbu určenou pro koncertní pódia, hudbu filmovou, jevištní i didaktickou. Mimo to se také věnuje aranžím a instrumentacím. Jeho kompozice a úpravy jsou součástí repertoáru mnoha českých i zahraničních orchestrů a interpretů (Česká filharmonie; Berlínská filharmonie; Vídeňští symfonikové; Filharmonie New York; Pittsburský symfonický orchestr; Symfonický orchestr Českého rozhlasu; Plzeňská filharmonie; Jihočeská filharmonie; Virtuosi di basso České filharmonie; České filharmonické kvarteto ad.).

Jeho práce jsou publikovány řadou nakladatelství (Bärenreiter; Schott Music; Universal Edition). Nahrávka Symfonické suity z opery Jenůfa, kterou z původní opery Leoše Janáčka vytvořil společně s dirigentem Manfredem Honeckem a natočil ji Pittsburský symfonický orchestr, byla nominována na cenu Grammy pro rok 2015.

Betlémská kaple patří k nejvýznamnějším pražským památkám. Původní budova kaple z roku 1391, úzce spjatá s reformním hnutím Mistra Jana Husa, byla zbořena. Na tomtéž místě pak byla v 50. letech 19. st. vystavěna její novodobá replika podle projektu významného architekta Jaroslava Fragnera. V současné době slouží Betlémská kaple jako slavnostní aula Českého vysokého učení technického. Kromě slavnostních promocí absolventů školy se zde pořádají i různé kulturní a společenské akce.