Londýnský Royal Philharmonic Orchestra připomene zemi svého původu hned první skladbou: Mořská preludia pocházejí z první velké opery od Benjamina Brittena Peter Grimes. Její děj se odehrává na britském pobřeží, námětem je epos britského básníka a především je dílem nejvýznamnějšího britského skladatele 20. století. Působivost jeho „mořské hudby“ vypovídá o psychických bouřích i klidu postav hudebního dramatu s filmovou výmluvností a shakespearovskou hloubkou. Ke konci druhé světové války, kdy Britten komponoval své psychologické drama, složil také Sergej Prokofjev svoji Symfonii č. 5 B dur. Byl leden 1945 a premiérové publikum v Moskvě slyšelo ohlasy dělostřelecké palby rytmizující první větu. Ještě předtím ale slyšelo také skutečné salvy z děl, které ohlašovaly, že sovětská armáda překročila hraniční řeku Vislu a vstoupila do Německa. Obě kompozice od sebe oddělí populární Koncert pro klavír a orchestr a moll od Edvarda Griega, který provede mezinárodně úspěšný český klavírista Lukáš Vondráček. Royal Philharmonic Orchestra povede jeho nový šéfdirigent Vasilij Petrenko.

Royal Philharmonic Orchestra slaví pětasedmdesáté výročí založení. Za své poslání považuje obohacování publika o hudební zážitky prostřednictvím špičkových uměleckých výkonů, které osloví doslova každého. Díky tomuto dlouhodobému úsilí si udržuje pevné místo v interpretační špičce nejen ve Velké Británii, ale i na mezinárodní úrovni. Těleso, které v každé sezoně obvykle odehraje přibližně dvě stovky koncertů a jehož publikum po celém světě čítá více než půl milionu lidí, se vyznačuje širokým repertoárem, který mu umožňuje oslovit rozmanitější publikum než kterýkoli jiný britský symfonický orchestr. Ačkoli umělecká integrita zůstává na prvním místě, soubor se nebojí posouvat své hranice. Proto se věnuje nahrávání hudby k videohrám, filmových a televizních soundtracků a spolupráci s hvězdami pop music se stejným entuziasmem, s jakým provádí díla velkého symfonického repertoáru.

Orchestr spolupracuje s těmi nejinspirativnějšími umělci a v srpnu 2021 s potěšením přivítal svého nového hudebního ředitele Vasilije Petrenka. Jeho jmenování je významným mezníkem v historii orchestru, který signalizuje jeho odhodlání rozšířit okruh posluchačů orchestrální hudby a zároveň posílit jeho pověst jednoho z nejvšestrannějších těles na světě. Vasilij Petrenko s orchestrem debutoval v březnu 2016 v londýnské Royal Albert Hall, kde se představil pozoruhodnou interpretací Mahlerovy Symfonie č. 2 „Vzkříšení“. Svůj vztah k hráčům orchestru potvrdil při dalších londýnských vystoupeních a mezi jeho nejbližší plány patří turné po Německu, cesty na přední evropské festivaly, stejně jako koncerty s Mahlerovými vokálními symfoniemi v Royal Albert Hall či provedení velkých děl anglických skladatelů v Royal Festival Hall Southbank Centre.

Kromě každoroční koncertní sezony v londýnské Royal Albert Hall, Royal Festival Hall v Southbank Centre a v domovské Cadogan Hall je těleso respektovaným kulturním ambasadorem a má nabitý program mezinárodních turné, během nichž vystupuje ve velkých světových koncertních síních a na prestižních mezinárodních festivalech. Je považováno za nejžádanější orchestr ve Velké Británii, což by potěšilo i Sira Thomase Beechama, který jej v roce 1946 založil. Jeho posláním bylo provést zásadní obnovu britských orchestrů po druhé světové válce a vytvořit těleso, které by tvořili nejlepší hudebníci v zemi. Od té doby se v jeho čele vystřídala celá plejáda dirigentů, mezi nimiž nechyběli Rudolf Kempe, Antal Doráti, Walter Weller, André Previn, Vladimir Ashkenazy, Jurij Temirkanov, Daniele Gatti a Charles Dutoit.

Royal Philharmonic Orchestra usiluje o to, aby se symfonická hudba stala středobodem současné kulturní společnosti, a ve spolupráci s partnery podporuje hlubší zapojení různých sociálních skupin, aby byla živá orchestrální hudba přístupná co nejširšímu a nejrůznorodějšímu publiku. Za tímto účelem orchestr v roce 1993 zahájil program RPO Resound, který se stal nejinovativnějším a nejuznávanějším orchestrálním komunitním a vzdělávacím programem ve Velké Británii i na mezinárodní úrovni.

Orchestr byl vždy podnikavý a v roce 1986 jako první těleso svého druhu ve Velké Británii založil vlastní nahrávací společnost. Rovněž využívá pokroky v oblasti digitálních technologií a nyní dosahuje téměř třiceti milionů stažení svých hudebních nahrávek ročně. Orchestr je stále aktivnější na internetu (www.rpo.co.uk) a na sociálních sítích (@rpoonline), což posluchačům poskytuje možnost zapojit se do jeho dění a vychutnat si pohled do „zákulisí“.

Charakteristickými znaky Royal Philharmonic Orchestra je vášeň pro hudbu, všestrannost a nejvyšší umělecké standardy interpretace. Orchestr se těší na další pozoruhodné koncertní sezony s novým hudebním ředitelem Vasilijem Petrenkem, pod jehož vedením bude i nadále uznáván jako jeden z nejotevřenějších a nejprogresivnějších symfonických orchestrů na světě.

Vasily Petrenko je od roku 2009 šéfdirigentem Královského liverpoolského filharmonického orchestru, čímž navazuje na své tamní působení ve funkci hlavního dirigenta, které započal v roce 2006. Zároveň je od roku 2015 šéfdirigentem Orchestru mladých Evropské unie, od srpna 2021 hudebním ředitelem Královského filharmonického orchestru a uměleckým ředitelem Státního akademického symfonického orchestru Ruské federace, u nějž od roku 2016 zastával funkci hlavního hostujícího dirigenta. V minulosti působil jako šéfdirigent Filharmonického orchestru Oslo (2013–2020), hlavní dirigent Národního orchestru mládeže Velké Británie (2009–2013) a hlavní hostující dirigent Michajlovského divadla v Petrohradu, kde svou dráhu započal jako rezidenční dirigent (1994–1997).

Vasily Petrenko se narodil v roce 1976 a své hudební vzdělání zahájil na petrohradské chlapecké hudební škole Capella, nejstarší hudebním vzdělávacím ústavu v Rusku. Poté studoval na petrohradské konzervatoři, kde se účastnil mistrovských kurzů u takových osobností, jako jsou Ilja Musin, Mariss Jansons a Jurij Těmirkanov.

Spolupracuje s řadou nejprestižnějších světových orchestrů včetně Berlínských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru lipského Gewandhausu, Londýnského symfonického orchestru, Londýnské filharmonie, Filharmonia Orchestra, Accademia Nazionale di Santa Cecilia, Petrohradské filharmonie, Orchestre National de France, České filharmonie, NHK Symphony a Sydney Symphony. V Severní Americe vede tělesa, jakými jsou Filadelfský orchestr, Losangeleská filharmonie, Clevelandský orchestr a symfonické orchestry San Francisca, Bostonu, Chicaga a Montrealu. Vystupuje na Edinburském festivalu, festivalu v Grafeneggu a často na londýnských BBC Proms. Je doma i v operním světě: na repertoáru má více než třicet operních titulů a dirigoval na mnoha scénách včetně festivalu v Glyndebourne, v Opéra National de Paris, Opernhaus Zürich, Bavorské státní opeře a Metropolitní opeře v New Yorku.

Petrenko si získal pověst i díky mnoha nahrávkám. V jeho rozsáhlé diskografii nalezneme mimo jiné soubory Šostakovičových, Rachmaninovových a Elgarových symfonií s Královským liverpoolským filharmonickým orchestrem, které získaly celosvětový ohlas. S Filharmonií Oslo nedávno nahrál cykly Skrjabinových symfonií a Straussových symfonických básní.

V září 2017 byl Petrenko oceněn jako Umělec roku v rámci prestižních výročních cen Gramophone Awards, a to deset let poté, co zde v říjnu 2007 získal cenu Mladý umělec roku. V roce 2010 získal ocenění Interpret roku v soutěži Classical BRIT Awards. Je teprve druhou osobností, které Liverpoolská univerzita a Liverpool Hope University udělily čestný doktorát (2009) a které Liverpool John Moores University udělila čestné členství (2012). Tyto pocty představují uznání za jeho mimořádně blahodárný vliv na činnost Královského liverpoolského filharmonického orchestru i na kulturní život města.

Lukáš Vondráček se stal roku 2016 suverénním vítězem Velké ceny na Mezinárodní klavírní soutěži královny Alžběty. V sezoně 2023/24 se v rámci turné Bamberských symfoniků a Jakuba Hrůši představí v Bostonu a rovněž se vrátí ke spolupráci se svými dlouholetými uměleckými partnery, jako jsou Česká filharmonie, West Australian Symphony Orchestra a Janáčkova filharmonie Ostrava. Po nedávných vystoupeních na Flanderském festivalu, festivalu Le Piano Symphonique a Mezinárodním festivalu Weiwuying na Tchaj-wanu ho recitálová angažmá zavedou na varšavskou přehlídku Chopin a jeho Evropa a Piano Loop ve Splitu.

Lukáš Vondráček v uplynulém desetiletí procestoval celý svět a spolupracoval s předními orchestry, k nimž patří Philadelphia a Sydney Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Drážďanská filharmonie, Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr, Philharmonia Orchestra, Filharmonie Oslo a Nizozemská filharmonie. Vystupoval s věhlasnými dirigenty, jakými jsou Paavo Järvi, Gianandrea Noseda, Jakub Hrůša, Yannick Nézet-Séguin, Marin Alsop, Christoph Eschenbach, Pietari Inkinen, Vasilij Petrenko, Anu Tali, Stéphane Denève a mnoho dalších.

Recitály ho zavedly do hamburské Elbphilharmonie, Flagey v Bruselu, lipského Gewandhausu, vídeňského Konzerthausu, Concertgebouw v Amsterdamu a na renomované festivaly − Menuhin Festival Gstaad, PianoEspoo ve Finsku, Pražské jaro a Klavírní festival v Lille.

Lukáš Vondráček poprvé veřejně vystoupil ve svých čtyřech letech. Jako patnáctiletý roku 2002 debutoval s Českou filharmonií pod vedením Vladimira Ashkenazyho a hned v dalším roce následovalo velké turné po Spojených státech. Vondráčkova přirozená, přesvědčivá muzikálnost stejně jako suverénní technika mu již dlouho vynášejí statut nadaného a vyzrálého hudebníka. Celosvětového uznání dosáhl díky mnoha mezinárodním oceněním, především prvním cenám na mezinárodních klavírních soutěžích v Hilton Head a San Marinu a na mezinárodní klavírní soutěži Unisa v Pretorii v Jihoafrické republice, jakož i díky Zvláštní ceně poroty Raymonda E. Bucka na mezinárodní klavírní soutěži Van Cliburn 2009.

Po ukončení studia na Hudební akademii v Katovicích a Vídeňské konzervatoři získal Lukáš Vondráček umělecký diplom na bostonské New England Conservatory, kterou pod vedením Hung-Kuan Chena absolvoval s vyznamenáním roku 2012.

zdroj: Harrison Parott

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.