• Domů
  • Program
  • Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Tomáš Brauner, Kit Armstrong

Program

Josef Suk: Praga, symfonická báseň, op. 26

Camille Saint-Saëns: Klavírní koncert č. 5 F dur, op. 103, „Egyptský“

Igor Stravinskij: Svěcení jara

Orchestr hlavního města Prahy FOK začíná v září druhou sezonu s novým šéfdirigentem Tomášem Braunerem. Na Dvořákově Praze ale bude také součástí premiérového vystoupení klavíristy Kita Armstronga, který se představí jako sólista Klavírního koncertu č. 5 od francouzského skladatele Camilla Saint-Saënse. Americký klavírista Kit Armstrong patří k mimořádným úkazům na současné hudební scéně. U hudby zakotvil navzdory širokým zájmům o vědu, jazyky a matematiku, kromě klavíru se věnuje také kompozici. Jeho vystoupení s FOK  je i realizací Armstrongova odloženého debutu v rámci řady Pro budoucnost, který se kvůli loňské pandemické situaci nemohl uskutečnit.

V samotném programu jako by orchestr vyrazil z domova na daleké cesty. Domov reprezentuje symfonická báseň Praga od Josefa Suka, který využil svůj lyricko-dramatický talent k oslavě českého hlavního města. Saint-Saënsův Klavírní koncert bývá označován jako „Egyptský“ – jednak ho skladatel napsal v Luxoru a také v něm více než kdy jindy nechal promlouvat svou lásku k exotické hudbě. Závěrečné Svěcení jara zavede koncert prostřednictvím hudby Igora Stravinského na ruský venkov k jeho dávným pohanským rituálům.

Interpreti

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK je předním českým tělesem s úctyhodnou tradicí a mezinárodním renomé, které obohacuje koncertní život české metropole a zároveň na nejvyšší úrovni reprezentuje Prahu a českou kulturu v zahraničí. Jako oficiální orchestr hlavního města Prahy sídlí a koncertuje v atraktivním prostoru Obecního domu. Od roku 2031 by se měla stát jeho domovem nově postavená Vltavská filharmonie. Zkratka FOK symbolizuje původní branže (Film – Opera – Koncert), odkud v roce 1934 přišli muzikanti do orchestru založeného Rudolfem Pekárkem. Orchestr je odnepaměti označován též jako Pražští symfonikové.

Od září 2025 je šéfdirigentem a hudebním ředitelem orchestru Tomáš Netopil. Před ním se na postu šéfdirigenta vystřídali např. Rudolf Pekárek, Václav Smetáček, Jiří Bělohlávek, Petr Altrichter, Gaetano Delogu, Serge Baudo, Jiří Kout, Pietari Inkinen a Tomáš Brauner. Koncertními mistry jsou Roman Patočka a Rita Čepurčenko.

Umělecké renomé a respekt si orchestr udržoval po celou dobu své existence spoluprací s mezinárodně uznávanými dirigenty (Václav Talich, Rafael Kubelík, Karel Ančerl, sir Georg Solti, Seiji Ozawa, Walter Süsskind, Zubin Mehta, Kurt Masur, Carlos Kleiber, sir Charles Mackerras, Charles Dutoit, Gennadij Rožděstvenskij, Leonard Slatkin, Michel Plasson, Neeme Järvi, Krzysztof Penderecki, Christoph Eschenbach, Eliahu Inbal, Yan Pascal Tortelier, Paavo Järvi, Richard Hickox, Andrej Borejko, Helmuth Rilling, Jac van Steen a další), instrumentálními sólisty (David Oistrach, Isaac Stern, Josef Suk, Rudolf Firkušný, Svjatoslav Richter, Claudio Arrau, Ivan Moravec, Garrick Ohlsson, Maurice André, Mstislav Rostropovič, Mischa Maisky, Martha Argerich, Heinrich Schiff, Anne-Sophie Mutter, Sergei Nakariakov, Elisabeth Leonskaja, Vadim Repin, Pinchas Zukerman, Felix Klieser, Lukáš Vondráček, Maxim Vengerov a další) a pěvci (Kim Borg, Katia Ricciarelli, Gabriela Beňačková, José Cura, Anne Sofie von Otter, Peter Dvorský, Edita Gruberová, Thomas Hampson, Ruggero Raimondi, Philip Langridge, Renée Fleming, Bernarda Fink, Linda Watson, Eva Urbanová, Pavel Černoch, Simon O’Neill a další).

Každou sezónu odehrají Pražští symfonikové v Praze na padesátku orchestrálních koncertů. Před zahájením sezóny se orchestr setkává se svým publikem na tradičním open-air koncertu ve Valdštejnské zahradě.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK hostoval ve většině evropských zemí, opakovaně ve Spojených státech amerických, navštívil rovněž Jižní Ameriku, Portoriko, Tchaj-wan, Turecko, Izrael, Omán, Čínu a další země. Tradičními destinacemi pro zájezdy jsou Japonsko a Jižní Korea. V 91. sezóně Pražské symfoniky čekají zájezdy do Německa, Švýcarska a na Slovensko.

Dlouhou tradici orchestru dokládá rozsáhlý katalog gramofonových, rozhlasových a televizních snímků; nejzajímavější archivní nahrávky FOK zpřístupnil online. Orchestr nahrál hudbu k většině českých filmů třicátých let; mezi prvními byly Hrdinný kapitán Korkoran, Dívka v modrém, Hej rup!, Svět patří nám, Škola základ života, Tři vejce do skla, Kristián. Pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera natočili Pražští symfonikové Dvořákovy Slovanské tance, skladby Karla Husy včetně legendární Hudby pro Prahu 1968 nebo klavírní koncerty Sergeje Rachmaninova s Lukášem Vondráčkem.

Značka FOK je též spojena s pořádáním komorních koncertů. Cykly Komorní hudba a Stará hudba pořádá FOK v kostele sv. Šimona a Judy, který též spravuje. V Rudolfinu pořádá od 50. let cyklus klavírních recitálů pod názvem Světová klavírní tvorba, v Klášteře sv. Anežky České cyklus Obrazy a hudba a v Divadle Viola hudebně-literární pořady cyklu Slovo a hudba.

zdroj: Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

foto © Petra Hajská

Tomáš Brauner

Tomáš Brauner patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Od sezóny 2020/2021 je šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. V letech 2018–2021 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a hlavním hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie, v letech 2013–2018 zastával funkci šéfdirigenta Plzeňské filharmonie. V letech 2014–2018 působil též jako hlavní hostující dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Praze.

Tomáš Brauner pravidelně spolupracuje s předními symfonickými orchestry a operními domy: Česká filharmonie, PKF – Prague Philharmonia, Münchner Symphoniker, Deutsche Radio Philharmonie, Nürnberger Symphoniker, Krakovská filharmonie, National Radio Orchestra Romania, Slovenská filharmonie, Philharmonie Südwestfalen, Státní orchestr moskevského rozhlasu, Orchestra of Colours Athen aj.

Uměleckou dráhu operního dirigenta zahájil v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Pravidelně hostuje v Národním divadle v Praze a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. V Palacio de Bellas Artes v Mexico City dirigoval Janáčkovu Její pastorkyňu. V roce 2018 dirigoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK mj. na zájezdech v Mnichově a Poznani. V srpnu 2022 společně debutovali v Labské filharmonii v Hamburku. V sezóně 2023/2024 ho s FOK čekají zájezdy do Rakouska, Německa, Japonska a Jižní Koreje.

V letech 2020–21 během pandemie natočil s FOK např. Dvořákovy Slovanské tance, skladby Karla Husy (včetně legendární Hudby pro Prahu 1968), hornové koncerty s Radkem Baborákem nebo klavírní koncerty Sergeje Rachmaninova s Lukášem Vondráčkem.

Tomáš Brauner se narodil v roce 1978 v Praze. Studoval hru na hoboj a dirigování na pražské Státní konzervatoři. V roce 2005 absolvoval Hudební fakultu Akademie múzických umění, obor dirigování. Následovala studijní stáž na vídeňské Universität für Musik und darstellende Kunst. V roce 2010 se stal laureátem Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose v Aténách.

zdroj: Symfonický orchestr Českého rozhlasu

Kit Armstrong

Osmadvacetiletý americký klavírista Kit Armstrong je přes svůj nízký věk pozoruhodně vyzrálou renesanční osobností. Jeho mnohostranný talent se projevoval již od dětství: v pěti letech začal hrát na klavír, v devíti dokázal plynně hovořit čtyřmi světovými jazyky a jako desetiletý měl již na svém kontě celou řadu vlastních hudebních kompozic včetně jedné symfonie. Na několika amerických univerzitách se rovněž věnoval studiu matematiky, fyziky a biologie, roku 2012 získal v Paříži titul magistra přírodních věd. Svou hvězdnou pianistickou kariéru zahájil v osmi letech a od té doby vystoupil s řadou významných světových orchestrů, z nichž jmenujme alespoň lipský Gewandhausorchester či londýnský Philharmonia Orchestra, a dirigentů jako Riccardo Chailly, Christoph von Dohnányi, Manfred Honeck, Charles Mackerras a Kent Nagano. Od roku 2005 je jeho mentorem legendární klavírista Alfred Brendel. Se sólovými recitály dosud vystoupil ve většině evropských metropolí.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.