Kdo sledoval letošní Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků, nemohl nezaregistrovat, že v jejich čele stanula jedna z nejvýraznějších osobností dirigentského nebe současnosti – Christian Thielemann. Toto úžasné spojení přináší v rámci letošního festivalového programu do Rudolfina i Dvořákova Praha. Thielemannovo hostování na Dvořákově Praze vzbudilo senzaci už před osmi lety: bylo to jeho vůbec první vystoupení v České republice. Přijel tehdy se svou Staatskapelle Dresden a prohlásil, že Drážďany, Praha i Vídeň pro něj patří do stejné rodiny a dýchají stejný hudební vzduch. Něco známého by tedy mělo zaznít také z hudby Felixe Mendelssohna a dalšího letošního jubilanta, byť ne české provenience, Richarda Strausse (narozen 1864 v Mnichově) – oba autoři patří k základům německého repertoáru, v němž se Thielemann pohybuje s ohromnou zvukovou fantazií. Na festivalu tak zazní ve špičkovém podání hudba našich nejbližších sousedů, která vždy ovlivňovala i český umělecký život – ať už jako inspirace, nebo jako konkurence. To vše se zkoncentruje do Mendelssohnovy „skotské“ symfonie, k níž skladatele inspirovala místa spojená se životem Marie Stuartovny, a do symfonické básně Život hrdinův. Strauss v ní vytvořil hudební autobiografii s citáty z řady svých předchozích děl.

Snad žádné jiné hudební těleso není s historií a tradicí evropské klasické hudby spojeno tak úzce jako Vídeňští filharmonici. Během uplynulých sto osmdesáti let byl tento orchestr vždy součástí světových hudebních dějin a rovněž ovlivňoval jejich běh. Dodnes významní sólisté a dirigenti hovoří o jedinečném „vídeňském zvuku“ jako o výjimečné kvalitě, která těleso odlišuje od ostatních orchestrů.  

Mimořádný zájem, který orchestr od svého založení Ottou Nicolaiem v roce 1842 vyvolává u významných skladatelů a dirigentů, ale i u posluchačů po celém světě, je výsledkem vědomého udržování homogenního hudebního stylu, poctivě předávaného z generace na generaci, a také jedinečné historie tělesa a jeho organizační struktury. Základními „filharmonickými idejemi“, které platí dodnes, jsou demokratická organizace, která celý umělecký a rozhodovací proces svěřuje do rukou samotných hráčů, a úzká symbióza s orchestrem Vídeňské státní opery. Podle stanov mohou být členy Vídeňských filharmoniků pouze hudebníci z operního orchestru.  

Dalším jedinečným rysem této demokratické organizace je skutečnost, že odpovědnost za pořádání koncertů a výběr repertoáru, stejně jako za angažování dirigentů a sólistů, přebírá orchestr sám. V roce 1860 byla zavedena abonentní koncertní řada, pro kterou byl angažován jeden dirigent na celou sezonu. Tyto koncerty vytvořily pevný umělecký a ekonomický základ, který přetrvává dodnes. Počínaje rokem 1933 orchestr vytvořil systém hostujících dirigentů, který umožňuje široké spektrum umělecké spolupráce s nejvýznamnějšími dirigenty všech generací.  

Na počátku 20. století začal orchestr vyrážet na mezinárodní koncertní turné a od té doby již navštívil všechny kontinenty. V posledních letech pravidelně koncertuje například v Německu, Japonsku, Spojených státech amerických a Číně.

Roku 2018 byla založena Akademie Vídeňských filharmoniků. Studenti akademie jsou vybíráni na základě přísného mezinárodního konkurzu a během dvouletého studia získávají vzdělání na nejvyšší úrovni.  

Vídeňská filharmonie si dala za úkol šířit humanitární poselství hudby do každodenního života svých posluchačů. Od samého počátku projevuje orchestr silné sociální povědomí, které se vyznačuje závazkem pomáhat lidem v nouzi a podporovat mladé hudebníky.  

Orchestr je držitelem mnoha cen a ocenění. Od roku 2008 jej podporuje jeho exkluzivní sponzor ROLEX.

Vídeňští filharmonici každoročně odehrají ve Vídni přibližně čtyřicet koncertů, mimo jiné Novoroční koncert a Letní noční koncert v Schönbrunnu, které jsou přenášeny do mnoha zemí po celém světě. Orchestr má také každoroční letní rezidenci na Salcburském festivalu a na svých mezinárodních turné odehraje více než padesát koncertů ročně. Všechny tyto aktivity podtrhují pověst Vídeňských filharmoniků jako jednoho z nejlepších světových orchestrů.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

foto © Julia Wesely

Christian Thielemann působí od sezony 2012/2013 jako šéfdirigent Staatskapelle Dresden. Po angažmá v Deutsche Oper Berlin, v Gelsenkirchenu, Karlsruhe, Hannoveru a Düsseldorfu byl roku 1988 jmenován generálním hudebním ředitelem v Norimberku. V roce 1997 se vrátil do rodného Berlína, kde řídil Deutsche Oper až do roku 2004. Poté byl až do roku 2011 hudebním ředitelem Mnichovské filharmonie. Kromě své současné pozice v Drážďanech byl Thielemann v letech 2013–2022 uměleckým ředitelem Salcburského velikonočního festivalu. V září 2023 byl jmenován nástupcem Daniela Barenboima. Od sezony 2024/2025 se ujme funkce generálního hudebního ředitele Staatsoper Unter den Linden.

V předchozích sezonách se Christian Thielemann významně podílel na oslavách výročí narození Richarda Wagnera, Richarda Strausse a Ludwiga van Beethovena. Zároveň v Drážďanech i v rámci četných turné prováděl široký repertoár od Bacha až po Henzeho, Rihma a Gubajdulinu. V Semperově opeře nedávno dirigoval nové inscenace Ariadny na Naxu, Capriccia a Aidy, zatímco pro Salcburský velikonoční festival nastudoval Valkýru, Toscu, Mistry pěvce Norimberské a Lohengrina.

Christian Thielemann udržuje úzké vztahy s Berlínskými filharmoniky a Vídeňskými filharmoniky, jejichž Novoroční koncert dirigoval v letech 2019 a 2024. Byl hudebním poradcem a hudebním ředitelem Bayreuthských slavností, na nichž se interpretačně podílí již od svého debutu v létě 2000. Kromě toho je zván k dirigování předních orchestrů v Evropě, Spojených státech amerických, Izraeli a Asii.

Jako exkluzivní umělec společnosti UNITEL má Christian Thielemann na svém kontě rozsáhlý katalog nahrávek. Jeho nejnovějšími projekty se Staatskapelle Dresden byly nahrávky symfonií Antona Brucknera a Roberta Schumanna, Písně z Gurre Arnolda Schönberga a řada oper.

Christian Thielemann je čestným členem Královské hudební akademie v Londýně, čestným profesorem na Vysoké hudební škole Carla Marii von Webera v Drážďanech a držitelem čestných doktorátů Hudební univerzity Franze Liszta ve Výmaru a Katolické univerzity v belgické Lovani. V roce 2003 získal Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo. V květnu 2015 obdržel Cenu Lipské společnosti Richarda Wagnera, v říjnu 2016 pak Cenu Semperoper Trust. V dubnu 2022 se stal držitelem Čestného odznaku provincie Salcburk a v červenci 2022 Zlaté erbovní medaile města Salcburk. V roce 2023 obdržel čestné členství a Čestný prsten Vídeňské státní opery.

Je patronem souboru Richard-Wagner-Stätten v Graupě. Jeho nahrávky získaly množství ocenění.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.