Program

Anton Bruckner: Symfonie č. 7 E dur

„Hudba mě nikdy neunavuje,“ prohlásil Herbert Blomstedt v osmdesátých letech, právě když překročil šedesátku. Zdá se, že jeho tehdejší prohlášení stále platí – letos třiadevadesátiletý dirigent se zdá být v plné síle, světové orchestry i publikum o něj pořád projevují mimořádný zájem a na programech jeho koncertů se objevují i velká celovečerní díla, jako je Symfonie č. 7 E dur Antona Brucknera. Na Dvořákově Praze ji Blomstedt provede s Vídeňskými filharmoniky, pro které dnes tvoří Bruckner klíčovou položku repertoáru. Dávno pryč jsou časy, kdy byl Bruckner otloukánkem světové hudby a především ve Vídni terčem spousty neomalených vtipů. Ve svých velkolepých konceptech jako by kroužil kolem boží existence s Bachem a Wagnerem v patách a snad to byla právě víra, která mu dala tolik vytrvalosti i skladatelské neústupnosti. Sedmá symfonie patří k Brucknerovým nejhranějším a také s ní už za svého života zaznamenal největší úspěch, jaký mu byl kdy dopřán. Poetický rozlet a lyrická atmosféra vynesly Brucknerově „Sedmičce“ pevné místo mezi největšími symfoniemi všech dob, Herbert Blomstedt a Vídeňští filharmonici patří k jejím referenčním interpretům.

Interpreti

Wiener Philharmoniker

Vídeňští filharmonikové se dlouhodobě řadí k absolutní špičce mezi světovými orchestrálními tělesy. Jejich úctyhodná tradice, sahající až do roku 1842, je provázena jmény jako Arturo Toscanini, Wilhelm Furtwängler, Bruno Walter, Karl Böhm, Herbert von Karajan či Leonard Bernstein. Také v současnosti s filharmoniky pravidelně vystupují nejlepší světoví dirigenti, mj. Daniel Barenboim, Riccardo Muti a Christian Thielemann. Orchestr každoročně realizuje čtyři desítky koncertů na domovském pódiu (včetně proslulého novoročního koncertu), kolem padesáti koncertů v rámci zahraničních turné a pravidelně účinkuje na Salcburském festivalu. Již od roku 1905 se věnuje pořizování nahrávek, kterých má k dnešku na svém kontě mnoho desítek včetně kompletů Beethovenových, Brahmsových a Mahlerových symfonií. V Praze se orchestr poprvé představil roku 1934 ve Smetanově síni Obecního domu za řízení Artura Toscaniniho.

Herbert Blomstedt

Legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt se poprvé výrazněji zapsal do povědomí hudební veřejnosti již roku 1953, kdy získal Kusevického cenu, a hned dva roky poté následovalo vítězství v dirigentské soutěži v Salcburku. Již o rok dříve však debutoval se Stockholmskou filharmonií. V průběhu své umělecké dráhy stál v čele řady předních světových orchestrů, mj. Filharmonie Oslo, Staatskapelle Dresden, San Francisco Symphony či Gewandhausorchester Leipzig. Blomstedt je držitelem řady mezinárodních ocenění, čestných doktorátů a čestných dirigentských postů. Jeho interpretační záběr je nesmírně široký, za jeho největší přínos jsou však považovány jeho nedostižné brucknerovské kreace, vyznačující se jak analytickou přesností interpretace notového zápisu, tak hloubkou a oduševnělostí výrazu. I v úctyhodném věku přesahujícím devadesát let dál neúnavně spolupracuje s řadou předních světových orchestrů, a to s enormním uměleckým nasazením.

Místo

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.