• Domů
  • Magazín
  • Tři balíčky pod stromeček. Dvořákova Praha 2021 již před Vánocemi
 

Vstupenky na Dvořákovu Prahu – jedinečný dárek pro Vaši rodinu a přátele

Do tradičního vánočního předprodeje jsme pro Vás vybrali koncerty Vídeňských filharmoniků, Bamberských symfoniků a Pavel Haas Quartetu s Borisem Giltburgem.

Tři balíčky pod stromeček. Dvořákova Praha 2021 již před Vánocemi

Dvořákova Praha si v průběhu svého trvání vybudovala pevný základ ve velkých akcích, které v sobě dokážou propojit reprezentativní aspekt se silným hudebním obsahem. V koncertech Pavel Haas Quartetu s klavíristou Borisem Giltburgem, Vídeňských filharmoniků s Herbertem Blomstedtem a Bamberských symfoniků s Jakubem Hrůšou jde ale ještě o víc. Tři koncerty vánočního předprodeje přinášejí nejen špičkové festivalové události, ale také pohled do naší hudební historie i do budoucnosti festivalu.

Pokud letošní rok něčemu skutečně nepřál, tak to byl veřejný život, a hudební události všech žánrů doplácejí na hygienické restrikce snad nejvíc ze všech. Při Dvořákově Praze jako by při všech obtížích, které sdílí s hudebníky celého světa, stálo hned několik strážných andělů. Ročník 2020 samozřejmě prošel velkými úpravami, ale nakonec se odehrál živě, bez nutnosti streamování koncertů z prázdných sálů a hledání alternativních řešení bez přímého kontaktu s publikem. Festival tím prokázal sílu a životaschopnost i v extrémních podmínkách a s velkou dávkou optimismu se chystá i do příštích let. Posluchači mají navíc možnost sdílet festivalové vyhlídky už nyní prostřednictvím vánočního předprodeje. Ten s sebou kromě zajištěného místa na třech špičkových koncertech přináší pocit sounáležitosti a také kus naděje i víry, že se vše obrátí k lepšímu a láska k hudbě zvítězí.

 

Posedlost hudbou i detailní prací. Pavel Haas Quartet a Boris Giltburg

Když Pavel Haas Quartet natočil v roce 2017 Dvořákův Klavírní kvintet č. 2, byl u toho Boris Giltburg už jako osvědčený pátý člen a světový sólista s úžasným smyslem pro komorní hru, jak ho charakterizovala první houslistka kvarteta Veronika Jarůšková. Violoncellista Peter Jarůšek k tomu podotkl, že se jedná o mimořádně citlivého hráče s obrovským smyslem pro barvu. Haasovci si s Giltburgem porozuměli v takřka fanatickém zaujetí hudbou, které ale neztrácí rozum a ponechává dostatek prostoru pilování detailů i celkového projevu. Giltburgova citlivost a schopnost jemné hry umožňuje smyčcům mnohem barevnější projev, než tomu bývá v klavírních kvintetech zvykem. Giltburgův klavír není prvoplánově dominantní, ale pracuje jako rovnocenný člen většího celku.

  190920-dp-giltburg-aftertalks-01-c-petrahajska-rez-mag-akh.jpg (106 KB) Boris Giltburg během své festivalové premiéry v roce 2019. S velkým úspěchem tehdy přednesl Lisztovy Transcendentální etudy a Rachmaninova preludia. Souznění Haasovců s Giltburgem tehdy zaujalo i BBC Music Magazine, který album kvintetů ocenil jako nahrávku měsíce prakticky okamžitě po vydání, stanice BBC 3 později přidala ještě nahrávku roku. Následovala cena časopisu Gramophone, Diapason d'Or a mnohé další. Jde však především o to, že kvarteto si s klavíristou evidentně rozumělo a obě strany už tehdy uvažovaly o dalších společných projektech. Jedním z nich bude příští rok také koncert na festivalu Dvořákova Praha, který 8. září – tedy v den Dvořákových narozenin – přinese Klavírní trio č. 3 f moll od Antonína Dvořáka a Klavírní kvintet Es dur od Roberta Schumanna. Koncert bude součástí i dlouhodobou předzvěstí Komorní řady festivalu, která se svým obsahem protne s prestižní Dvořák Collection a zaměří se od roku 2022 na špičková provedení smyčcových kvartetů. Lepšího garanta než Pavel Haas Quartet si pro takový počin lze jen stěží představit.

 

Velká tradice s obdivuhodnou energií. Vídeňští filharmonici a Herbert Blomstedt

Na světě se najde jen málo orchestrů s tak vynikající pověstí, jakou mají Vídeňští filharmonici. Společné hostování s žijící legendou Herbertem Blomstedtem chystá Dvořákova Praha na 12. září 2021. Vídeňští filharmonici jsou proslulí kvalitou, dlouhou tradicí i konzervativními postoji – mimo jiné se až do roku 1997 obešli bez jediné stálé orchestrální hráčky. O vysokém sebevědomí členů a dnes už také členek orchestru se vyprávějí nelichotivé vtipy, ale i největší vtipálci musí uznat, že orchestr je schopen výborně zahrát svůj kmenový repertoár v podstatě bez zkoušky – a to i v případě, že se jedná o tak náročný kus, jako je Wagnerův Soumrak bohů. Estéti se na koncertech mohou kochat krásným zvukem i tvarem zvláštně vinutých lesních rohů, které jsou pro vídeňské těleso charakteristické.

Ke kmenovému repertoáru Vídeňských filharmoniků dnes už patří také hudba Antona Brucknera, který si za svého života užil více posměchu než slávy. Odmítal ale proměnit svůj kompoziční styl a tvrdil, že bude muset ze svého díla skládat účty před Bohem, který mu dal talent, ne před smrtelníky. Dnes je Bruckner řazen k velkým osobnostem vídeňské i světové historie a Symfonie č. 7 E dur, kterou Vídeňští filharmonici s Blomstedtem v Rudolfinu uvedou, patří k jeho nejlepším a nejznámějším dílům.

Třiadevadesátiletý Herbert Blomstedt je nestorem mezi dirigentskou špičkou dneška, neopouští ho entusiasmus, a jak sám říká, hudba ho nikdy neunavuje. Brucknerovi se věnuje systematicky a komplet jeho symfonií natočil s orchestrem lipského Gewandhausu. Mimořádný vklad Vídeňských filharmoniků se tak ocitne v maximálně povolaných rukou. Blomstedt je přesvědčený, že Brucknerova hudba dokáže posluchačům zprostředkovat setkání s něčím větším, než jsou oni sami. „Nejsem tak naivní, abych si myslel, že si někdo poslechne Brucknerovu symfonii a druhý den bude dělat méně špatností nebo se začne chovat lépe ke své manželce,“ uvedl k tomu dirigent v rozhovoru s Brucem Duffiem, „ale něco se v člověku tímto směrem přeci jen pohne.“

 

Minulost, současnost a budoucnost v jednom okamžiku. Bamberští symfonikové a Jakub Hrůša

Koncert Bamberských symfoniků s jejich současným šéfdirigentem Jakubem Hrůšou v sobě nese odkazy k nedávné hudební historii, mapuje nevyzpytatelné cesty hudby z Čech i Moravy „až na konec světa“, navíc si v něm také podává ruku česká i německá tradice. Je všeobecně známo, že Bamberské symfoniky založili hudebníci, kteří museli po roce 1945 opustit Prahu. Orchestr ji stále pokládá za svoji kolébku a „böhmische Klang“ – tedy český zvuk – za svoje poznávací znamení. Nepokládá ho za pouhou hudební kvalitu, ale přímo za životní stanovisko. 

hrusa-jakub-2013a-pc-petra-klackova-300.jpg (124 KB) "Živá přítomnost lidí je vždycky to nejkrásnější. Atmosféra, kterou publikum přináší do sálu, je pro nás nepostradatelná," říká dirigent Jakub Hrůša.

Na Dvořákovu Prahu přijedou Bamberští symfonikové nejen jako vynikající hostující těleso, ale také se rozdělí s Českou filharmonií o pozici rezidenčního orchestru. Obě tělesa spojuje Jakub Hrůša, který působí v Bamberku jako šéfdirigent a v České filharmonii zaujímá pozici hlavního hostujícího dirigenta. Dalším styčným bodem je houslista Jan Mráček, který působí v České filharmonii jako koncertní mistr, zatímco s Bamberskými symfoniky přednese jako sólista Houslový koncert od Ericha Wolfganga Korngolda – brněnského rodáka, který se ve dvaceti třech letech proslavil operou Mrtvé město. Později Korngold dobyl meziválečný Hollywood a stal se spolutvůrcem charakteristického zvuku americké filmové hudby.

Propojení domácího prostředí se světem se promítá do obsazení koncertu i do celého programu. Orchestrální předehra Lady Godiva od Vítězslava Nováka se inspirovala anglickou středověkou legendou o ženě, která projela nahá městem Coventry, a zachránila tak obyvatele před vysokými daněmi. Do Ameriky se program vydá se zmíněným Korngoldem – jeho Houslový koncert premiéroval v St. Louis fenomenální Jascha Heifetz. Druhou řadu Slovanských tanců napsal Antonín Dvořák v době, kdy byl již mezinárodně uznávaným skladatelem a vítaným hostem v Berlíně, Vídni i v Londýně. 

 

Hudební jistoty nejsou nikdy příliš daleko

Příští ročník Dvořákovy Prahy se letos může zdát o to vzdálenější, oč větší komplikace provázejí svět celým letošním rokem. Festival se tak ale zároveň stává ještě důležitějším společným cílem než kdykoliv předtím. Přináší hudebníkům i posluchačům nejen konkrétní bod naděje v nepříliš daleké budoucnosti, ale také příležitost stát se už teď součástí velké hudební události, která vyrůstá z nejlepších tradic české i světové hudby.

Čtěte také

LUKÁŠ VONDRÁČEK: Hudba je velký vesmír a mě baví si ho objevovat

Číst

JANA BOUŠKOVÁ: Interpretace skladby je běh na dlouhou trať

Číst

JOSEF ŠPAČEK: Zahrát si s přáteli ve fantastickém prostředí

Číst